Minimální počáteční kapitál nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěrů a způsoby jeho zvýšení

Připravovaný zákon o spotřebitelském úvěru nově stanovuje pro nebankovní poskytovatele spotřebitelských úvěrů povinnost mít počáteční kapitál alespoň ve výši 20 000 000 Kč. Počátečním kapitálem se dle připravovaného zákona o spotřebitelském úvěru rozumí součet:

1. splaceného základního kapitálu
2. splaceného emisního ážia
3. povinných rezervních fondů
4. ostatních fondů vytvořených z rozdělení zisku, které lze použít výhradně k úhradě ztráty uvedené v účetní závěrce a
5. rozdílu nerozděleného zisku z předchozích období, uvedeného v účetní závěrce ověřené auditorem a schválené příslušným orgánem právnické osoby, o jehož rozdělení příslušný orgán právnické osoby nerozhodl, a neuhrazené ztráty z předchozích období včetně ztráty za minulá účetní období.

Počáteční kapitál se dá velmi jednoduše a s jistými omezeními definovat jako vlastní kapitál společnosti. Zisk dosažený v účetním období, které ještě není auditované, se však do počátečního kapitálu (na rozdíl od vlastního kapitálu) může započíst až po jeho ověření auditorem a poté, co nejvyšší orgán společnosti nerozhodl o jeho dalším použití (zaúčtování na účtu nerozděleného zisku).

Pokud společnost vygenerovala zisk v průběhu účetního období, které ještě není ukončeno a chtěla by tento zisk použít pro účely vykázání počátečního kapitálu, lze toho pravděpodobně dosáhnout tak, že si nechá ověřit auditorem mezitimní účetní závěrku (např. k 30. 6.2016) a valná hromada rozhodne o tom, že zisk bude ponechán na účtu nerozděleného zisku. V takovém případě bude pravděpodobně možné zisk započíst do počátečního kapitálu. Jisté to však není, a tato možnost se bude odvíjet od výkladové praxe České národní banky.

V případě, že společnost nemá počáteční kapitál ve výši 20 000 000 Kč, což je nezbytná podmínka pro získání povolení k činnosti nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru, musí hledat cestu k navýšení kapitálu. Nejjednodušší cestou bude navýšení základního kapitálu formou peněžitých vkladů či fúzi s jinou kapitálově dostatečně vybavenou společností.

Běžně používaná forma navyšování vlastního kapitálu formou příplatku společníků či akcionářů mimo základní kapitál pravděpodobně nepřipadá v úvahu, jelikož takový postup nepovede k vytvoření fondu dle § 3 odst. 1 písm. k) bod 4. připravovaného zákona, tedy fondu vytvořeného z rozdělení zisku, které lze použít výhradně k úhradě ztráty uvedené v účetní závěrce. Vzhledem k tomu, že zdrojem financí příplatkové povinnosti není zisk společnosti, ale vlastní zdroje společníků či akcionářů, nelze příplatkovou povinnost k navýšení počátečního kapitálu použít.

Pro všechny případy zvyšování počátečního kapitálu platí zásada transparetnosti zdrojů. To v praxi znamená, že žadatel je povinen doložit zdroje finančních prostředků použitých ke zvýšení kapitálu společnosti. Zdroje se v praxi dokládají zejména daňovými přiznáními.

Vzhledem k časové náročnosti procesu zvyšování počátečního kapitálu doporučujeme potenciálním žadatelům o licenci nebankovního poskytovatele spotřebitelských úvěrů začít s přípravami již nyní, případně se obrátit na odborné poradce.