Je zvýhodnění zdanění investičních fondů skutečně v ohrožení?

Ing. Kateřina Sobotková
Finanční služby a regulace

V kontextu současné potřeby úspor státního rozpočtu ministr financí Zbyněk Stanjura v rozhovoru pro pořad deníku E15 představil jako jednu z možných úspor zrušení daňových výjimek, konkrétně uvedl omezení zvýhodnění investičních fondů. Sazba daně investiční fondů, které splňují podmínky definice dle § 17b zákona o dani z příjmů, tedy tzv. základní investiční fondy, činí 5 % namísto klasické 19% daně u standardních právnických osob. Cílem této daňové výjimky je snaha omezit dvojí zdaňování investic a zatraktivnit tak kolektivní investování.

Účelové fondy

Souvisejícím tématem je snaha o omezení tzv. účelových fondů, které zneužívají výhodnější daňový režim. Tyto byly výrazně omezeny od roku 2019 novelou zákona o dani z příjmu. Od tohoto data musí být splněny podmínky pro daňové zvýhodnění, a sice maximálně 10% podíl poplatníka daně na ZK daného investičního fondu a rovněž skutečnost, že daný fond neprovozuje živnostenské podnikání. Nutno připomenout, že toto omezení se neodrazilo v počtu investičních fondů, drobný pokles zaznamenala aktiva fondů, nicméně dlouhodobě lze pozorovat u obou zmiňovaných hodnot rostoucí trend, což je bezesporu dobrá zpráva pro tuzemský kapitálový trh. Jak by se ale odrazilo další omezení zvýhodnění zdanění investičních fondů na kolektivní investování, je otázkou.

Prospěšnost investičních fondů

Mezi odborníky, včetně řady politiků, je zastáván názor podpory investic, kdy by měl stát spíše podporovat kapitálový trh, zejména při současné vysoké likviditě. Nehledě na skutečnost, že reálný důsledek zrušení daňové výjimky na státní rozpočet lze jen stěží určit. Jednak by mohlo dojít k odlivu investičních fondů do daňově přívětivějších destinací. Je totiž třeba počítat s tím, že předpisy na úrovni EU jsou již do značné míry harmonizované a pro subjekty je tak snadnější přesun do pro ně daňově atraktivnějších zemí.

Dále nelze opomíjet sekundární efekty, které investiční fondy v ekonomice mají. Zmiňme například skutečnost, že některé investice by bez kolektivního investování nebyly financovány vůbec, současně investiční fondy mají další multiplikační efekty, neboť vytváří další pracovní místa s vysokou přidanou hodnotou (depozitáři, auditoři, právní poradci a další).  

Přínos do státního rozpočtu je pak v konečném důsledku sporný. K vyjádření pana ministra se staví negativně i zástupci z řad odborné veřejnosti nebo profesních sdružení.

Kolektivní investování je rovněž jednou z oblastí, na které se zaměřujeme. V případě jakýchkoliv dotazů k této problematice nás neváhejte kontaktovat.

Jsme připraveni provést vás celým procesem a začít pro vás pracovat.

Další články v kategorii

Ing. Kateřina Svobodová

Ing. Kateřina Sobotková

Kateřina studovala bakalářské studium na Ekonomicko-správní fakultě Masarykovy univerzity v Brně, následně navazující studium na Provozně-ekonomické fakultě Mendelovy univerzity v Brně, kde se specializovala na finance a investiční management. Zkušenosti má také z compliance u společnosti působící na kapitálovém trhu. V advokátní kanceláři působí od roku 2021 a specializuje se na licenční řízení u ČNB v oblasti investičních a platebních služeb. Hovoří anglicky. 

Jsme právníci, ale umíme mluvit vaší řečí