Připravovaný zákon o úvěru pro spotřebitele stanovuje pro nebankovní poskytovatele spotřebitelského úvěru povinnost získat oprávnění k činnosti (licenci) od ČNB, jak jsme již informovali v dřívějších článcích.

Tento článek se zaměřuje na vybrané podmínky pro udělení licence, na jejichž splnění je možné se připravit již před účinností zákona o úvěru pro spotřebitele a zabránit tak případným komplikacím v relativně krátké tříměsíční zákonné lhůtě pro podání žádosti o udělení licence.

Povinnost zřídit dozorčí radu

Jednou z podmínek udělení oprávnění k činnosti poskytovatele spotřebitelského úvěru u společností s ručením omezeným je dle § 10 odst. 1 písm. e) připravovaného zákona o úvěru pro spotřebitele zřízení dozorčí rady s rozsahem pravomocí shodným s dozorčí radou u akciové společnosti. Pravomoci dozorčí rady akciové společnosti jsou zakotveny v § 446 a násl. zákona 90/2012 Sb., o obchodních korporacích („dále jen ZOK“). Patří mezi ně zejména kontrola všech dokladů a záznamů společnosti nebo přezkoumávání finančních výkazů společnosti.

Dozorčí rada je obecně u společností s ručením omezeným fakultativní orgán a zřizuje se pouze, pokud to stanoví společenská smlouva nebo jiný právní předpis (§ 201 ZOK). V případě nebankovních poskytovatelů spotřebitelského úvěru je tato povinnost stanovena v rámci kvalitativních požadavků pro udělení licence dle § 10 odst. 1 zákona o úvěru pro spotřebitele.

Kapitálové požadavky

Další významnou podmínkou je dodržení minimální výše počátečního kapitálu a průběžného kapitálového požadavku podle § 10 odst. 1 písm. f) a § 14 zákona o úvěru pro spotřebitele. Minimální výše počátečního kapitálu (a zároveň minimálního kapitálového požadavku) je stanovena na 20 milionů korun. Výši kapitálu je vhodné nastavit s přiměřenou rezervou (např. na 22 milionů korun), jelikož jeho výše po celou dobu fungování nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru nesmí klesnout pod minimální hranici. Kapitálová přiměřenost je pro nebankovní poskytovatele spotřebitelských úvěrů stanovena poměrem 1:20 vlastních a cizích zdrojů (tj. 5%).

Prokázání původu finančních zdrojů

V souvislosti s transparentností počátečního kapitálu je žadatel povinen prokázat původ finančních zdrojů, jak je stanoveno v § 10 odst. 1 písm. j) zákona o úvěru pro spotřebitele. Základním dokumentem prokazujícím původ kapitálu nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru je daňové přiznání. Je možné použít i smlouvy, na jejichž základě byly získány finanční zdroje (darovací smlouva, smlouva o prodeji movité/nemovité věci, úvěrová smlouva, smlouva o prodeji cenných papírů…). Další způsoby prokázání původu finančních zdrojů včetně podrobností naleznete na webových stránkách ČNB: http://bit.ly/1LObZvA. Prokázání původu kapitálu může být komplikované zejména u zahraničních společníků a akcionářů.

Vnitřní předpisy

Dále zákon o úvěru pro spotřebitele požaduje širokou škálu vnitřních předpisů souvisejících s poskytováním spotřebitelských úvěrů a povinností bojem proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu., jejichž výčet obsahuje § 15 zákona o úvěru pro spotřebitele. Nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru dále přikládá k žádosti obchodní plán (včetně ekonomických propočtů) a další přílohy stanovené zákonem o úvěru pro spotřebitele.

Vzhledem k relativně krátkým lhůtám a výraznému zvýšení regulačních požadavků na nebankovní poskytovatele spotřebitelského úvěru doporučujeme obrátit se s přípravou žádosti a podkladů na specializované právní poradce na finanční služby a řízení u ČNB.