V první části rozhovoru jsme s Kateřinou Sobotkovou, vedoucí týmu finančních služeb a regulace v SCHEJBAL & PARTNERS, probrali, jak v praxi vypadá kontrola ČNB a jaké mýty si o ní firmy nesou. V druhém díle rozhovoru se podíváme na chyby, které firmy opakují dokola, na to, jak se dá tlak, který tahle práce přináší, ustát, a kam se její tým posouvá dál.
V čem je největší chyba, když společnosti činnost compliance poptávají až v případě, že jim reálně hrozí kontrola regulátora?
Největší problém je podle mě v tom, že compliance nelze efektivně řešit až ve chvíli, kdy se blíží kontrola regulátora. V případě kontrol ČNB bývá zpravidla předmětem kontroly určité období, například poslední ukončený rok plus období do zahájení kontroly. Z něj se podobně jako při auditu vybírají vzorky a kontrolují se nastavené procesy, smluvní vztahy, konkrétní postupy a jejich fungování v praxi.
Pokud tedy tyto činnosti nebyly v kontrolovaném období nastaveny a prováděny řádně, ani sebelepší compliance officer již zpětně problémy nezhojí. Může pomoci s jejich nápravou a nastavením do budoucna, ale minulost už nezměníte. Právě proto má compliance největší hodnotu tehdy, když funguje průběžně a ne až jako reakce na blížící se kontrolu ČNB.
Jaká chyba se podle tebe opakuje pořád dokola, možná i u zkušených firem?
Často se jede metodou „papír pro papír“ bez hlubšího pochopení toho, co má být účelem dané regulace a jaké riziko má ve skutečnosti řešit. Pak vzniká množství dokumentace a procesů, které sice formálně existují, ale v praxi příliš nefungují.
Na druhou stranu v některých případech souhlasím, že regulace představuje pro subjekty spíše administrativní zátěž. I proto je podle mě důležité umět rozlišit, co je skutečně podstatné pro fungování regulovaného subjektu a ochranu klienta a co je pouze formální požadavek, který je nutné splnit. Klíčové je dle mě správně pokrýt odbornou péči vůči klientům a řízení rizik.
Kdy jsi naposledy musela klientovi říct něco, co rozhodně nechtěl slyšet? A jak to přijal?
Obvyklé jsou ze strany klientů negativní reakce na novinky a legislativní změny, ale to vychází spíše z lidské povahy obecně. S klienty dopady regulace komunikujeme otevřeně. Klienti vědí, jaký je z našeho pohledu správný postup a jaká jsou jednotlivá regulatorní rizika.
Finální rozhodování jak se k tomu postavit je poté již manažerským a obchodním rozhodnutím klienta. Samozřejmě jsme schopni na základě zkušeností posoudit, jaké je dle našeho názoru regulatorní riziko určitého postupu a jak by k dané otázce mohl přistupovat regulátor. Konečné rozhodnutí ohledně způsobu nastavení je vždy na klientovi.
Umíme vnímat řešení proobchodně a chápeme ekonomickou podstatu businessu, tedy i situaci, kdy klient po zvážení všech okolností dá přednost určitému riziku před regulatorní přesností.
Jaké situace jsou pro tebe profesně nejnáročnější?
Jsou to obvykle poslední dny lhůt pro různá správní řízení. Zejména v případech větších týmů na straně klienta, kdy musí dojít ke koordinaci vícero osob a podklady se k nám tak dostávají často na poslední chvíli. My je přitom musíme ještě zanalyzovat a odfiltrovat dokumenty, které by na ČNB šly „zbytečně“. Ale s tím se tak nějak počítá, odpolední program se v takových případech posouvá. Rovněž kontroly na místě jsou občas náročnější, klienti jsou přirozeně vyděšeni, nervózní, často jsou přítomni pracovníci, kteří zažívají výslech poprvé. V takových případech často kromě odpovídání na regulatorní dotazy i uklidňujeme.
Tým finančních služeb a regulace kanceláře SCHEJBAL & PARTNERS
Obor, kde se pohybuješ, nemá moc prostoru na chybu – jedno špatné rozhodnutí a klient může přijít o licenci. Nosíš si tenhle tlak domů, nebo sis vybudovala způsob, jak ho nechat za dveřmi kanceláře?
Odebrání licence obvykle není záležitostí jednoho regulatorního pochybení. Jednalo by se o důsledek dlouhodobějších nebo závažných pochybení. Při kvalifikovaném a dlouhodobém výkonu regulatorního compliance jsou taková pochybení spíše nepravděpodobná. Uvedené riziko řídíme nastavením interních kontrolních mechanismů.
Náš tým je poskládán velice dobře, jsou v něm specialisté, zodpovědní a samostatní lidé, což mi při řešení tlaku a stresu ohromně pomáhá.
Co ti mimo práci vyloženě vypne hlavu?
Příroda, pohyb, ideálně dohromady :).
A co by ubralo tlaku firmám? Kdybys jim mohla dát jedno jediné doporučení, které by změnilo, jak k regulaci přistupují, co by to bylo?
Regulace je extrémně složitá (rozsáhlá) a zabíhá často do velkých detailů. Managementu doporučuji sledovat a dodržovat základní cíle dané regulace, nesnažit se za každou cenu pochopit všechny detailní požadavky.
Nedávno se tým rozšířil o Michaela Milata, zkušeného risk managera. Co to vlastně znamená pro současné klienty? Jaký benefit jim to přináší?
Určitě se nám významně rozšířila kvalifikace a expertíza v oblasti řízení rizik. Michael má zkušenosti z bankovnictví, pojišťovnictví a působil také u obchodníků s cennými papíry. Díky tomu jsme schopni pokrývat vnitřní kontrolní systém v celé jeho šíři. Pro naše klienty to znamená komplexnější pohled na jejich fungování.
Co by sis přála, aby si firmy z tohohle rozhovoru odnesly o tom, kam se váš tým posouvá?
Snažíme se reagovat na měnící se podmínky. Zavádíme vlastní AI nástroje, kterými zefektivňujeme kontrolní procesy a současně je nastavujeme tak, aby se co nejvíce přibližovaly tomu, jak dnes probíhají kontroly ČNB. Díky tomu, že se účastníme mnoha kontrol za rok, můžeme nově nabyté zkušenosti promítat do činnosti našich klientů. Cílem je, aby klient při reálné kontrole nebyl překvapený tím, na co se regulátor zaměří, protože podobnou kontrolou si už prošel interně.
Současně se posouváme do role strategických poradců a nabízíme klientům komplexnější řešení než jen compliance, interní audit, řízení rizik, kyberbezpečnost a právní řešení. Umíme pomoci např. s byznys plánem či s automatizací procesů. Chtěla bych, aby firmy věděly, že se na nás mohou obrátit kdykoliv a s čímkoliv, klidně i jen s pochybností, jestli mají něco správně nastavené. Radši dřív než pozdě.
