ČNB si došlápla na opakující se příjímání zápůjček od veřejnosti

Česká národní banka vydala dvě významná rozhodnutí, která se týkají neoprávněného přijímání vkladů od veřejnosti. Za tyto přestupky ČNB uložila dohromady pokutu ve výši 25 miliónů Kč (10 a 15 mil. Kč). Rozhodnutí podtrhují přísnost regulace finančního trhu a jsou důležitým ponaučením pro všechny subjekty, které by uvažovaly o podobné činnosti. Pojďme se podívat na detaily těchto případů a co z nich vyplývá.

V obou případech bylo shledáno, že subjekty porušily zákaz přijímání vkladů od veřejnosti bez bankovní licence, povolení nebo jiného oprávnění, který je stanoven v § 2 odst. 1 zákona o bankách (ZoB). Tímto jednáním spáchaly přestupek podle § 36c odst. 1 písm. a) ZoB.

ČNB v zásadě všechny námitky subjektů odmítla, např. využití prostředků na investice do propojených společností bylo bez významu, protože podstatou přestupku je samotné přijímání vkladů. Dřívější živnostenská oprávnění nikdy nezakládala oprávnění přijímat vklady od veřejnosti; právní omyl jednatele či konzultace s právníkem nevyvazují právnickou osobu z objektivní odpovědnosti a smluvní volnost je limitována zákone o bankách (21/1992 Sb.), který vyhrazuje přijímání vkladů pouze licencovaným subjektům.

Uložené pokuty

Podnikající fyzická osobě  byla uložena pokuta ve výši 10 mil. Kč. Maximální možná pokuta mohla činit dvojnásobek neoprávněného prospěchu, tedy přes 2 miliardy Kč. Uložená pokuta byla jen 0.5 % z maximální možné výše.

Společnosti byla uložena pokuta ve výši 15 mil. Kč. Maximální možná pokuta mohla činit dvojnásobek neoprávněného prospěchu, tedy přes 364 milionů Kč. Uložená pokuta představovala cca 4 % z maximální možné sazby. ČNB zdůraznila mimořádnou závažnost a systémový charakter přestupku, ohrožení 182 milionů Kč a trvání činnosti déle než 3 roky, s 293 vkladateli. Rovněž bylo přihlédnuto k faktu, že jednatel společnosti se pohybuje na finančním trhu jako vázaný zástupce, což zvyšuje očekávanou úroveň znalosti a pečlivosti.

Co z těchto případů plyne?

Jsou především jasným a důrazným varováním pro subjekty na finančním trhu a ukazují, že regulační autorita zkoumá skutečný obsah aktivit kontrolovaných subjektů. 

1. Přijímání peněžních prostředků od veřejnosti s příslibem jejich výplaty je činnost vyhrazená bankám a jiným úvěrovým institucím s příslušnou licencí. Bez ní je taková činnost protiprávní a bude přísně sankcionována.
2. Názvy smluv jako „zápůjčka“ nebo „úvěr“ nejsou rozhodující. Klíčový je skutečný obsah závazku – pokud subjekt přijímá peníze s povinností jejich výplaty, jedná se o vklad ve smyslu ZoB.
3. Jakýkoli okruh osob přesahující 20 je automaticky považován za veřejnost, pokud se nejedná o finanční instituce nebo velmi úzký okruh osob se specifickými vazbami, umožňujícími reálnou kontrolu nad příjemcem. Pouhé deklarace důvěry ve smlouvách nejsou dostatečné.
4. Zejména u právnických osob platí objektivní odpovědnost za přestupek, což znamená, že se nezkoumá zavinění. Spoléhání se na externí právní poradenství samo o sobě nezbavuje subjekt odpovědnosti, zejména u profesionálů na finančním trhu, od kterých se očekává vysoká míra znalostí a pečlivosti.
5. Pokuty za neoprávněné přijímání vkladů od veřejnosti jsou vysoké a odrážejí mimořádnou závažnost a systémovost tohoto protiprávního jednání. Majetkové poměry ani případný úpadek subjektu nevedou k upuštění od potrestání, neboť pokuty plní jak represivní, tak preventivní funkci a úpadek je často důsledkem samotného protiprávního jednání.

S našimi klienty často diskutujeme jejich obchodní modely a zamýšlené aktivity, aby bylo zajištěno, že jsou plně v souladu s právními předpisy a regulatorními požadavky. Proaktivní přístup a pečlivá analýza právního rámce jsou klíčové k předcházení podobným sankcím a k ochraně jak samotných podnikatelských subjektů, tak i veřejnosti na finančním trhu.