Čtete KID dokumenty? To jste spíše výjimka

Jak vnímá evropský retailový investor současný kapitálový trh? ESMA provedla v loňském roce šetření s cílem shromáždit podněty ohledně klíčových aspektů vnímání retailových investorů, zejména stran regulatorních požadavků směrnice MiFID II, které mají dopad na retailové investory při jejich zapojení do kapitálových trhů. V textu níže vám shrnujeme vybrané informace, které poskytl výsledný ESMA Report. 

Vstup na kapitálový trh

Jako na nejvýznamnější překážky pro investice drobných investorů byly opakovaně uváděny nedostatek důvěry (spolu se střety zájmů v distribučních modelech zaměřených na prodej, s nekalými prodejními praktikami a s nedostatečným vymáháním práva v případě podvodů a podvodných praktik), vysoké poplatky a nedostatečná srovnatelnost. 

Zainteresované subjekty z trhu poté jako hlavní faktory uvádějí regulatorní překážky, nedostatek finanční gramotnosti, kulturní faktory a nedostatek daňových pobídek. Mnozí zdůrazňují kombinovaný účinek nízké finanční gramotnosti a silné averze k riziku, což vede retailové investory k tomu, že upřednostňují bankovní vklady před produkty kapitálového trhu (bez základních finančních znalostí jim s ohledem na aktuální regulaci nemusí být investice ani zpřístupněna). Naopak tyto subjekty nedůvěru za rozhodující překážku nepovažovaly. Tam, kde byla nedůvěra uznána, nebyla chápána jako nedůvěra v jednotlivé subjekty, ale spíše jako obecnější nedůvěra v kapitálové trhy jako celek zejména v důsledku jeho nepřehlednosti.

Většina respondentů se poté shoduje na tom, že digitální platformy měly významný a pozitivní dopad na přístup retailových investorů na kapitálové trhy, čímž se investování stalo intuitivnějším a přístupnějším. 

Atraktivita spekulativních a volatilních investic pro mladé investory

Řada respondentů zaznamenala, že mladé investory přitahují spekulativní a volatilní investiční produkty. Mezi nejvýznamnější důvody označily: 

• očekávání vysokých výnosů, 
• vliv sociálních médií, 
• dostupnost zjednodušených procesů registrace klientů a uživatelsky přívětivých obchodních aplikací, 
• vnímání nižších nákladů, 
• nedůvěra v tradiční finanční instituce a poradce, 
• preference decentralizovaných investic bez zprostředkovatelů
  
  

Zveřejňování informací

Poměrně očekávaně je zmiňováno, že většina respondentů vidí omezenou účinnost poskytovaných informací, zejména kvůli objemu, složitosti, roztříštěnosti a odbornému jazyku. Terminologie a formáty zveřejňovaných informací jsou poté dle výsledků šetření nejednotné.

• KID - Názory na užitečnost KID jsou celkově smíšené. Zatímco někteří respondenti uvádějí, že poskytuje rychlý přehled o důležitých prvcích, jako jsou náklady a rizika, jiní uvádějí, že dokument je příliš složitý a obsahuje příliš mnoho informací. Respondenti uvedli, že v online prostředí otevírá KID 1 až 10 % klientů. Někteří respondenti zmínili, že při osobních interakcích je zapojení vyšší, protože poradci obsah KID se svými klienty diskutují.
• Zveřejňování nákladů a poplatků podle směrnice MiFID – Několik respondentů zmínilo, že rozčlenění a tabulky přispívají k informačnímu přetížení a snižují srozumitelnost informací. V této souvislosti bylo uvedeno, že nejdůležitější jsou celkové náklady a na ty by se mělo při uveřejňování zaměřit.
• Čtvrtletní výkazy MiFID o finančních nástrojích a prostředcích klientů - Čtvrtletní výkazy jsou některými respondenty vnímány jako užitečné a představující přidanou hodnotu pro investory, kteří nemají přístup k online platformám. Opačný názor poté panoval u jedinců, kteří vnímají přístup k online platformám již jako automatický, tito čtvrtletní přehled vnímají jako informační přetížení.
• Hlášení ztrát podle směrnice MiFID - zainteresované subjekty z trhu se obecně domnívají, že tyto informace nejsou pro investory užitečné. Uvádí se, že mohou vyvolat paniku, impulzivní rozhodnutí a že nelze obecně definovat, co je podstatná ztráta. Například u ofenzivnějších dlouhodobých portfolií je pokles o 10 % něco, co lze čas od času očekávat, zatímco u defenzivnějších portfolií je takový pokles výjimečný.
  
  

AML/CFT

Obecně AML/CFT dokumentace není vnímána negativně, pokud byly zmíněny negativní reakce, jednalo se například o nejednotné požadavky v oblasti AML/CFT a dublování formulářů. Dále investorům nemusí být zřejmé, proč jsou povinni poskytovat určité informace (tj. právní cíle, které za těmito požadavky stojí) a způsoby, jak tyto informace konkrétně poskytnout.

Daně a jejich dopad na investice v celé EU

Vnitrostátní daňové režimy a praktické otázky související s jejich uplatňováním vytvářejí významné překážky, a to jak pro poskytování přeshraničních investičních služeb, tak pro investování retailových klientů do zahraničních investic. Návrhy respondentů na řešení přímých a nepřímých daňových překážek zahrnují:

• zjednodušení a harmonizaci požadavků na zdanění a související výkaznictví (např. standardizace postupů srážkové daně prostřednictvím digitalizace)
• poskytnutí jasných pokynů pro retailové investory ohledně klíčových přeshraničních daňových požadavků
• stanovit příznivé daňové zacházení pro delší dobu držení s cílem podpořit dlouhodobé investice 
• zavést daňové pobídky pro investice, které se budou vztahovat jak na pravidelné periodické investice, tak na jednorázové vklady
  
  

Zveřejňování informací a marketingové materiály

Zpětná vazba se týkala existence informačního přetížení, které pramení z povinných sdělení, smluv a marketingových informací. Někteří respondenti zmínili, že dlouhé dokumenty nečtou a že retailoví investoři se při podpisu smlouvy nebo otevření účtu spoléhají na poradce. Při dotazování na konkrétní dokumenty a počty stran uvedli mimo jiné předsmluvní informace o rozsahu 50–100 stran, „brožury se základními informacemi“ o 200 stranách, prodejní brožury věnované konkrétním produktům o více než 70 stranách na jeden produkt a výroční zprávy o minimálně 40 stranách.

Posouzení vhodnosti

Zavedení určité formy zjednodušeného režimu posuzování vhodnosti vedle stávajícího úplného režimu by dle respondentů pomohlo zlepšit přístup retailových investorů k poradenství. Návrhem například byla i varianta upuštění v případě jednoduchých produktů.

Zohledňování preferencí v oblasti udržitelnosti 

Celkem očekávaně se respondenti shodují, že začlenění preferencí v oblasti udržitelnosti přineslo značnou složitost jak pro klienty, tak pro poradce. Ačkoli retailoví investoři projevují zájem o udržitelné investování, při svých investičních aktivitách čelí obrovským překážkám, ať už kvůli nedostatečné informovanosti o regulatorním rámci ESG, nebo kvůli nedostatku řádného investičního poradenství. Pojmy jako „sladění s taxonomií“, „hlavní nepříznivé dopady (PAI)“, odkazy na „články 8 a 9 nařízení SFDR“ jsou často vnímány jako příliš složité nebo nejasné.

ESMA Report ukazuje, že neexistuje jediná klíčová překážka v procesu investování, ale že naopak řada faktorů, jak regulatorní, tak jiné povahy, může společně vytvářet překážky, které investorům brání v tom, aby začali investovat. ESMA by nyní měla využít obdržené zpětné vazby k formulování budoucích technických doporučení mj. například k chystané regulaci RIS.