V souvislosti s chystanou velkou novelou zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (dále jen „AML zákon“) a dalších souvisejících zákonů dojde mj. k přísnější regulaci nakládání s virtuálními měnami. Osobám nakládajícím s virtuálními měnami účinností novely přibydou povinnosti, které uvádím níže.

Osoba poskytující služby spojené s virtuálním aktivem

Novela upravuje definici povinné osoby podle ustanovení § 2 odst. 1 písm. l) AML zákona, a to tak, že nově bude povinnou osobou „osoba poskytující služby spojené s virtuálním aktivem“. Virtuálním aktivem se podle novely zjednodušeně rozumí elektronicky uchovatelná nebo převoditelná jednotka, která je způsobilá plnit platební, směnnou nebo investiční funkci, bez ohledu na to, zda má nebo nemá emitenta. Definice se tak liší od definice Evropského orgánu pro bankovnictví (EBA), která kryptoaktiva definuje jako aktivum (majetek), který i) závisí primárně na kryptografii a technologiích decentralizovaných databází (DLT) nebo obdobných technologiích jako součásti jejich domnělé či inherentní hodnoty, ii) není vydávaný ani garantovány centrální bankou či jinou veřejnoprávní institucí a iii) může být použit jako prostředek směny anebo pro investiční účely anebo k přístupu ke zboží či službám.

Osobou poskytující služby spojené s virtuálním aktivem se pro účely AML zákona rozumí osoba, která jako předmět své podnikatelské činnosti kupuje, prodává, uchovává, pro jiného spravuje, převádí či zprostředkovává nákup nebo prodej virtuálního aktiva, poskytuje finanční služby týkající se nabídky nebo prodeje virtuálních aktiv, případně poskytuje jiné obdobné služby spojené s virtuálním aktivem.

Původní definice virtuální měny v AML zákoně, cílila pouze na známé měny typu Bitcoin, Litecoin, Ethereum, Ripple apod. a nezahrnovala řadu dalších virtuálních tokenů, jejichž účelem nebyla platební funkce. Nová definice je širší a zahrnuje tak jakákoliv virtuální aktiva, která slouží alespoň jedné ze tří funkcí: platební, směnné či investiční (mimo výslovně jmenované výjimky).

V praxi to znamená, že více osob, které se zabývají obchodem nebo zprostředkováním obchodu s virtuálním aktivem, budou povinnou osobou dle AML zákona.

Povinnosti osob poskytujících služby pojené s virtuálním aktivem

1. Živnostenské oprávnění

Novelizací přílohy č. 4 zákona č. 455/1991 Sb., živnostenský zákon (dále jako „živnostenský zákon“), dochází k rozšíření seznamu oborů činností náležejících do živnosti volné o č. 81 – Poskytování služeb spojených s virtuálním aktivem. Novou povinností osoby nakládající s virtuálním aktivem tak bude získání živnostenského oprávnění k živnosti volné k tomuto konkrétnímu oboru činnosti. Zároveň bude dle nové přílohy č. 6 k živnostenskému zákonu, v případě vykonávání tohoto oboru činnosti živnosti volné právnickou osobou, požadována bezúhonnost jejího skutečného majitele a osoby, která je členem jejího statutárního orgánu, zástupcem právnické osoby v tomto orgánu anebo v postavení obdobném postavení člena statutárního orgánu.

2. Registr poskytovatelů služeb spojených s virtuálními měnami

Osoby poskytující služby spojené s virtuálním aktivem budou povinny se zapsat do registru subjektů poskytující služby spojené s virtuálním aktivem, který povede Finanční analytický úřad a zápis do tohoto registru bude podmínkou pro poskytování služeb.

3. Systém vnitřních zásad a Hodnocení rizik

Další povinností je vypracování Systému vnitřních zásad, postupů a kontrolních opatření a Hodnocení rizik. Systému vnitřních zásad jsou strategie a postupy vnitřní kontroly a komunikace ke zmírňování a účinnému řízení rizik legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Hodnocení rizik je souhrnem identifikovaných a posouzených rizik legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, která mohou nastat v rámci činnosti povinné osoby.

4. Další povinnosti dle AML zákona

Osoby poskytující služby spojené s virtuálním aktivem budou dle AML zákona povinny dále plnit další povinnosti, které stanovuje AML zákon pro povinné osoby, a to např. povinnost identifikace, povinnost kontroly, povinnost archivace, povinnost oznamování podezřelého obchodu, povinnost školení zaměstnanců, povinnost určení kontaktní osoby atp.

Kryptoaktiva jako předmět regulace

V návaznosti na výše uvedené lze konstatovat, že právně neregulované období vydávání a obchodování s kryptroaktivy končí. Služby spojené s kryptoaktivy, a to i v návaznosti na nově připravované nařízení Evropské komise o trzích s kryptoaktivy (MiCA) a nařízení o pilotním režimu pro tržní infrastrukturu vedenou na DLT (Distributed Ledger Technology – technologie distribuovaných záznamů), budou nově regulovány. Chystaná regulace bude v mnohém podobná regulaci finančních trhů, zejména v oblasti investičních a platebních služeb.

Naše advokátní kancelář má bohaté zkušenosti s regulací finančních trhů a dalších oblastí. Rádi vás provedeme i regulací kryptoaktiv.