Jaký je ideální mix financování pro začínající firmy? Kdy má smysl spoléhat na venture kapitál, kdy na private equity a kdy už je čas uvažovat o burze? O možnostech financování start-upů, výhodách i nástrahách vstupu na trh START a o novém nástroji IPO fond 2025+, který má podpořit české malé a střední podniky na cestě k veřejné nabídce akcií, jsme hovořili s investorem a odborníkem na kapitálový trh Lumírem Schejbalem.
Jaká je podle vás nejlepší strategie financování pro start-upy v jejich rané fázi – angel investoři, venture kapitál, nebo spíše dluhové financování?
V počáteční fázi je nejvhodnější ventures kapitál a angels. I tyto investice mohou být kombinovány s konvertibilním dluhem. V okamžiku kdy společnost dosáhne na bankovní financování již nelze hovořit úplně o startupu, společnost už je zpravidla profitabilní a disponuje majetkem nebo jinou formou ručení. Pokud společnost při svém růstu narazí na bankovní limity financování, může zvážit další formu dluhu, např. dluhopisy, pokud to nepodkope její úvěruschopnost.
Jak se liší financování start-upu v Česku oproti zahraničí? Mají české start-upy dostatek možností, nebo stále naráží na bariéry?
Rozdíly v principech financování již nejsou velké. Rozdíl oproti zahraniční spočívá stále v menší schopnosti zakladatelů kvalifikovaně odprezentovat byznys plán, nadchnout a přesvědčit investory a v menším rizikovém apetitu českých/evropských investorů oproti americkým. V některých zemích investoři do startupů čerpají daňové zvýhodnění, dobrou zprávou je, že se o tom v české legislativě také uvažuje.
Kdy je vhodná chvíle pro firmu, aby začala uvažovat o vstupu na burzu či o dluhopisovém financování?
Financování formou dluhopisů by vždy mělo být spojeno se schopností úvěr splatit. Obtížně si dokážu představit vydání dluhopisů u ztrátové firmy, myslím, že taková nabídka by se nesetkala s velkým úspěchem. Výjimkou jsou konvertibilní dluhopisy.
U veřejné nabídky akcií je to jinak. Zde si pro kapitál, zejména v zahraničí, chodí i významně ztrátové firmy, vzpomeňme např. na Uber v USA, který byl ještě dlouhá léta ztrátový i po uvedení na burzu. Firmy tím dofinancují kapitál pro svůj další rozvoj a umožní starupovým investorům z investice úspěšně odejít.
V Česku je to velmi často jinak, většina burzovních emisí byla především exitem pro dosavadní akcionáře, mapř. Moneta, AAA, Zentiva. V poslední době se však čím dál častěji setkáváme s veřejnými nabídkami emisí, které upisují další kapitál pro rozvoj firmy, nebo je to kombinace exitu a nového kapitálu. Jsou to zejména nové emise na trhu START, jako např. mmcite, M2C, M&T 1997 a chystají se další.
Klasické cesty financování
Venture kapitál vs. private equity – jaké jsou hlavní rozdíly z pohledu start-upů a kdy který typ dává větší smysl?
Venture kapitáloví investoři investují do startupů, nových firem, drží spíš menší podíly a zakladatelům mohou pomáhat i nefinančně, třeba mentoringem či sítí svých kontaktů. Private Equity investoři dávají peníze do již etablovaných, zpravidla ziskových firem, které restrukturalizací či optimalizací procesů zhodnotí a následně se ziskem prodávají.
Většina VC investic končí neúspěchem. Ale pokud je mezi např. 10 firmami jedna mega úspěšná, bohatě vynahradí ty neúspěšné. PE investice jdou více na jistotu, kupují již existující hodnotum ne jen skvělí nápad a víru v jeho uskutečnění.
Dluhopisy jsou pro start-upy realistickou formou financování nebo až pro firmy ve stabilnější fázi?
Start-up nemá dluhopisovou úvěruschopnost, takže to nedává smysl.
IPO a kapitálový trh
Jaké vidíte hlavní výhody a nevýhody vstupu na burzu pro malé a střední podniky?
Hlavní výhodu veřejné nabídky akcií je to, že pokud se akcie podaří umístit, emitent získá kapitál, který nemusím vracet. Nevýhodu pak je, že noví akcionáří mají právo spolupodílet se prostřednictvím valné hromady na řízení společnosti a mají právo na dividendu a mohou koukat do kuchyně, co se v ní byznysově vaří.
Český trh START je vnímán jako platforma právě pro menší firmy. Jak hodnotíte jeho dosavadní fungování a atraktivitu?
Je to velký úspěch pražské burzy a některých poradců pro trh START. Burza a poradci pro IPO na trhu START odvedly velký kus práce. Dobře fungující zisková firma s obratem alespoň v řádu stamilionů a dobře připravená nabídka se s vysokou pravděpodobností setká se zájmem investorů.
Jak náročná je z vašeho pohledu příprava firmy na IPO – nejen finančně, ale i organizačně a manažersky?
Ano je to velmi náročné. Příprava na veřejnou nabídku akcií trvá 1-2 roky, kdy je potřeba mít sestavený tým pro přípravu IPO. Tým sestává ze zkušených M&A poradců, právníků a marketérů. Vytváří se podrobný harmonogram postupu, od transformace společnosti na a.s., přes úpravu stanov, ocenění společnosti, přípravu prospektu akcií a jeho schválení na ČNB. Je nutné vše koordinovat s burzou a potenciálními investory. Pokud se vše připraví dobře emise si své nové akcionáře najde. Malé emise akcií jsou pro investory rizikovější než akcie velkých korporací typu ČEZ či Moneta. Na druhé straně mnohé z upsaných emisí mají za sebou růstové příběhy i o stovky procent oproti upisovací ceně.
Jakou roli v firemním rozvojovém ekosystému podle vás hrají státní instituce a podpůrné programy (např. CzechInvest, NRB)?
Určitou roli zde hrají. Např. CzechInvest ve spolupráci s MPO spustil Digitální regulatorní sandboxu pro finanční inovace. Národní rozvojová banka má jako jednu z rolí podporu malých a středních společností. Dříve vstupovala do úpisů na trhu START. Tuto roli dnes přebírá IPO fond 2025+.
IPO fond 2025+
Ministerstvo průmyslu a obchodu spustilo letos IPO fond 2025+, který má podporovat české firmy při vstupu na trh START. Jak tento nástroj vnímáte?
IPO fond má na co navazovat. Fond bude investovat do veřejných nabídek akcií (IPO) firem na trhu START pražské burzy a také do firem, které se na IPO teprve připravují. Správcem fondu a jeho investičním partnerem je Národní rozvojová investiční, a.s., osoba rizikového kapitálu. Nástroj vnímám velmi pozitivně, zejména u emisí s rizikovějším profilem může být úpis IPO fondem určitá jistota pro emitenty. Na druhé straně se tyto investice správci, potažmo MPO mohou významně zhodnotit, jak se to již stalo v minulosti.
Může IPO fond 2025+ výrazně změnit přístup firem k burze nebo půjde spíš o doplňkový zdroj financování vedle VC a PE?
Půjde spíše o doplněk. Nabídka akcií by nikdy neměla spoléhat na to, že bude úspěšná díky úpisu fondu. Je nutné vždy oslovit co nejširší pole investorů a rozptýlit vlastnictví. Čím více investorů se do úpisu zapojí, tím vyšší bude upisovací cena a výnos pro emitenta. A kvůli novému kapitálu to emitent dělá.
Jaké typy firem podle vás budou z IPO fondu 2025+ nejvíce profitovat?
Dosavadní vývoj ukazuje, že se jedná o velmi pestrý koktejl firem. Nemyslím, že by spuštění fondu přitahovalo nějaký specifický typ emitentů. Bylo to pestré a bude to pestré i nadále. Historicky se na trhu START objevili i velmi malí emitenti a úpisy byly třeba jen v řádu nízkých desítek milionů. Ta doba je pryč. Ideální emitent je společnost s obratem v řádu stovek milionů, odpovídajícím ziskem a ideálně růstovým příběhem. Taková společnost může být pozitivně oceněna jak analytiky, tak následně investory v úpisu.
Vnímáte v českém prostředí dostatek investorů ochotných kupovat akcie malých a středních firem na burze, nebo je právě tohle slabina našeho kapitálového trhu?
Kapitálu je v Česku dost, a to jak mezi institucionálními, tak mezi malými investory. Pokud IPO projekt bude splňovat výše uvedená kritéria a bude dobře zprocesován, své investory si najde. Slabinou českého trhu není nedostatek investorů, ale nedostatek emitentů.
Budoucnost a doporučení
Pokud byste měl poradit českému start-upu, který zvažuje různé formy financování, jak postupovat při rozhodování mezi VC, PE, dluhopisy a IPO?
Vždy záleží na tom, v jaké rozvojovém nebo růstovém stádiu se firma nachází. Na začátku budou vždy vlastní zdroje a rizikový kapitál, v případě byznysového úspěchu se může zapojit IPO, bankovní financování a nakonec i dluhopisy, třeba jako forma mezaninového financování.
Jaké trendy v oblasti financování start-upů očekáváte v Česku v příštích pěti letech?
Obecně si myslím, že významnou roli bude hrát umělá inteligence, a to nejen v byznys modelech strupů, ale i např. při výběru investic a správě startupů. Také jsem přesvědčen, že bude dotažena legislativa k podpoře investic do startupů, která bude spojená s daňovou nákladovostí investic.
Česko jde dobrým směrem, jen jím kráčí velmi pomalu, bohužel. Všichni, co to můžeme ovlivnit, bychom se měli stmelit a tlačit naši společnou káru směrem k inovacím a znalostní ekonomice. Zde jsou ty správné marže, zde je potenciál pro významný růst HDP a bohatství celé společnosti.
Rozhovor vznikl pro platformu Fintree.
