Dne 28. června 2025 vejde v účinnost zákon č. 424/2023 Sb., o požadavcích na přístupnost některých výrobků a služeb, který specifikuje požadavky na dostupnost konkrétních výrobků a služeb pro osoby se zdravotním postižením nebo jinými specifickými potřebami.
Zákon se vztahuje jak na výrobky:
a) hardwarové počítačové systémy pro všeobecné účely určené pro spotřebitele a jejich operační systém,
b) samoobslužné platební terminály,
c) samoobslužné terminály určené k poskytování služeb, u nichž se zajišťuje přístupnost podle tohoto zákona
d) koncová zařízení s interaktivním výpočetním potenciálem určená pro spotřebitele k použití pro služby elektronických komunikací,
e) koncová zařízení s interaktivním výpočetním potenciálem určená pro spotřebitele k zajištění přístupu k audiovizuálním mediálním službám,
f) čtečky elektronických knih.
tak na služby:
a) služby elektronických komunikací,
b) služby poskytující přístup k audiovizuálním mediálním službám,
c) finanční služby,
d) služby elektronického obchodování,
e) prodej elektronických knih a softwaru pro elektronické knihy,
f) služby obchodní letecké dopravy, mezinárodní a vnitrostátní linkové dopravy, železniční dopravy a vodní dopravy, s výjimkou městské nebo regionální dopravy,
g) služby městské a regionální dopravy, pokud jde o samoobslužné terminály.
Výjimky tvoří pouze:
- mikropodniky (mikropodnikem se rozumí podnik, který současně zaměstnává méně než 10 osob a jeho roční obrat nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 2 miliony eur)
- subjekty, pro které by splnění těchto požadavků představovalo „významnou finanční zátěž“ (přesnou definici nepřiměřené zátěže specifikuje příloha č. 4 zákona)
V oblasti služeb tedy zákon dopadá i na finanční služby, a to konkrétně na:
- poskytování spotřebitelských úvěrů podle § 2 zákona o spotřebitelském úvěru,
- poskytování investičních služeb podle § 4 odst. 2 písm. a), b), d) a e) a doplňkové investiční služby podle § 4 odst. 3 písm. a), b), d) a e) zákona o podnikání na kapitálovém trhu,
- poskytování platebních služeb,
- poskytování služeb spojených s platebním účtem podle § 2 odst. 1 písm. j) zákona o platebním styku,
- vydání a zpětná výměna elektronických peněz podle § 4 odst. 1 zákona o platebním styku.
Poskytovatelé těchto služeb musí zajistit, aby jejich služby byly dostupné pro osoby se zdravotním postižením nebo jinými specifickými potřebami.
Mezi klíčové povinnosti patří:
- zajištění přístupnosti služby obecně – pro zpřístupnění služby, aby ji mohly používat osoby se zdravotním postižením, bude potřeba u videí a podcastů doplnit titulky, popsat zvuky, dále půjde o přidání alternativních textů k obrázkům, zajištění kompatibility s čtečkami obrazovky, ovládání klávesnicí (§ 13 a násl., příloha č. 1 oddíly III a IV a příloha č. 5 zákona);
- oblast zákaznické podpory – zákaznickou podporu nelze realizovat pouze prostřednictvím telefonní linky, neboť by byly z použití vyloučeny osoby se sluchovým postižením. Je třeba ji doplnit například o textový chat nebo jiné způsoby vhodné pro osoby se zdravotním postižením (příloha č. 1 oddíl III zákona);
- oblast smluv a poskytovaných informací – poskytovatel služby doplní do smluvních podmínek nebo jiného předsmluvního dokumentu, jak splňuje požadavky na přístupnost.
Pokud nebude služba splňovat požadavky na přístupnost, musí poskytovatel bezodkladně informovat orgán dozoru, v jehož správním obvodu službu poskytuje. V případě finančních služeb je takovým orgánem Česká obchodní inspekce. Oznámení není žádostí o výjimku – jedná se o splnění zákonné informační povinnosti. Součástí oznámení musí být:
- popis nesouladu se zákonem (např. které části nejsou přístupné),
- případná nápravná opatření, která byla přijata nebo plánována (pokud existují).
Zákon však nerozlišuje, zda jde o dočasný nebo trvalý nesoulad – povinnost oznámit platí vždy, když o nesplnění víte. Oznámení není formalita – skrývání nesouladu může být přitěžující okolností v případném správním řízení.
Jsme připraveni provést vás celým procesem a začít pro vás pracovat.
Další články v kategorii

Ing. Kateřina Sobotková
Kateřina studovala bakalářské studium na Ekonomicko-správní fakultě Masarykovy univerzity v Brně, následně navazující studium na Provozně-ekonomické fakultě Mendelovy univerzity v Brně, kde se specializovala na finance a investiční management. Zkušenosti má také z compliance u společnosti působící na kapitálovém trhu. V advokátní kanceláři působí od roku 2021 a specializuje se na licenční řízení u ČNB v oblasti investičních a platebních služeb. Hovoří anglicky.