Příplatek mimo základní kapitál je oblíbeným nástrojem pro navýšení vlastního kapitálu společnosti. Příplatek se dělí na dobrovolný příplatek mimo základní kapitál a nedobrovolný příplatek mimo základní kapitál. Rozdíl v použitelnosti a praktičnosti je poměrně zásadní, když dobrovolný příplatek je možné do společnosti vložit na základě dvoustranné smlouvy mezi společníkem a společností společně se schválením ze strany statutárního orgánu. Oproti tomu nedobrovolný příplatek mimo základní je součástí společenské smlouvy, která k poskytnutí příplatku společníka zavazuje (za splnění dalších případných podmínek).
Obliba zejména dobrovolného příplatku mimo základní kapitál je dána především rychlostí, jednoduchostí transakce a nízkými náklady. Při zvyšování základního kapitálu jeho navýšením je třeba využít služeb notáře a je nutné zapsat změnu do obchodního rejstříku. Náklady při významném navýšení základního kapitálu mohou být značné a odvíjejí se zejména od notářských poplatků.
Příplatek mimo základní kapitál bývá prováděn z různých důvodů, nejčastěji slouží k úhradě ztráty společnosti nebo k rychlému a efektivnímu zvýšení vlastního kapitálu společnosti za účelem rozvoje podnikatelské činnosti. Pokud společnost, respektive společníci společnosti dospějí k rozhodnutí, že společnost již příplatek mimo základní kapitál nepotřebuje, může valná hromada v takovém případě rozhodnout o jeho zpětném vyplacení (vrácení) společníkům. I nepeněžitý příplatek mimo základní kapitál je možné vyplatit v penězích. Vzhledem k současném znění zákona máme za to, že příplatek lze vyplácet i po částech, a nikoliv pouze v rámci jedné výplaty.
Problematická však bude výplata v případě, kdy bude vložený příplatek využit na umoření ztráty z minulých let nebo ke zvýšení základního kapitálu. Zde panuje většinová shoda, že nelze takto využitý příplatek mimo základní kapitál společnosti vrátit (vyplatit) zpět společníkovi, a to z důvodu účetních souvislostí.
Výplata složek vlastního kapitálu netvořených ze zisku (vrácení příplatku mimo základní kapitál, respektive rozdíl mezi vráceným příplatkem a vkladem) podléhá od roku 2015 zdanění. Dle § 36 odst. 2 písm. e) ZDP se jedná o srážkovou daň ve výši 15 %. Výplata příplatku (rozdílu) tak podléhá stejné dani jako např. podíl společníka (fyzické osoby) na zisku společnosti. V praxi k takovým situacím dojde ve chvíli, kdy bude podíl ve společnosti, ke kterému se váže poskytnutý příplatek, převeden na jinou osobu a té bude příplatek vyplacen – i zde však lze zdanitelný příjem ponížit o případnou nabývací cenu podílu.
Doporučujeme tedy společníkům při strukturování výplat vlastního kapitálu ze společnosti aspekt zdanění zahrnout do plánování.
Rádi vás provedeme problematikou struktury vlastního kapitálu a pomůžeme vám ji nastavit do optimální podoby.
Jsme připraveni provést vás celým procesem a začít pro vás pracovat.
Další články v kategorii
JUDr. Lumír Schejbal
Jsem zakládající partner advokátní kanceláře. Po ukončení studií na Právnické fakultě Masarykovy univerzity jsem pracoval jako právník a compliance officer u obchodníků s cennými papíry ATLANTIK finanční trhy a CYRRUS. V roce 2007 jsem založil vlastní advokátní kancelář se specializací na finanční regulaci. Jsem členem Asociace pro kapitálový trh, České fintech asociace a Českého compliance institutu. Působím jako externí vyučující na Právnické fakultě MU.
Mou specializací je právo finančních trhů s businessovým přesahem. V rámci své dosavadní praxe jsem zajišťoval pro klienty povolení k výkonu činnosti obchodníka s cennými papíry, licence platební instituce či investiční společnosti. Podílel jsem se na projektech financovaných korporátními dluhopisy v řádu miliard Kč, zastupoval jsem klienty v licenčních i sankčních řízeních před ČNB.
Spolu s kolegy jsem připraven pro vás začít pracovat.
