S přijetím zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), dochází k poměrně zásadním změnám na poli regulace obchodních společností. Tato norma, účinná od 1.1.2014, bude v úzkém vztahu k novému občanskému zákoníku. Odpadne tak mimo jiné dnešní stav, kdy duální úprava vybraných závazkových vztahů, jako jsou například kupní smlouva nebo smlouva o dílo, umožňuje rozhodnutí, pod který ze smluvních typů závazkový vztah podřadit.

Pokud se týká akciových společností, potom ZOK přináší hned několik novinek. Na rozdíl od stávajícího stavu, kdy ve smyslu obchodního zákoníku může akciová společnost vydávat výlučně prioritní a kmenové akcie bez hlasovacího práva nebo s hlasovacím právem, nová úprava popisuje prioritní akcii jako akcii, se kterou jsou spojena přednostní práva týkající se podílu na zisku nebo na jiných vlastních zdrojích nebo na likvidačním zůstatku společnosti. Současně platí, že není-li ve stanovách společnosti určeno jinak, jsou prioritní akcie vydány bez hlasovacího práva. Vyžaduje-li však zákon hlasování na valné hromadě podle druhu akcií, je vlastník prioritní akcie bez hlasovacího práva oprávněn na valné hromadě hlasovat. Obecně ponechává nová úprava více volnosti pro stanovení jednotlivých práv a povinností spojených s účastí ve společnosti, a to se promítne zejména ve stanovách společnosti.

Další novinkou, se kterou nový zákon přichází, je připuštění možnosti „monistického“ pojetí vnitřního uspořádání společnosti. Na místo klasického pojetí představenstvo – dozorčí rada, tak může být vnitřní uspořádání společnosti vystavěno na principu správní rada – statutární ředitel. Nicméně je možno i v průběhu života společnosti prostřednictvím změn stanov mezi těmito dvěma pojetími „přepínat.“ Samotný zákon potom označuje tyto dvě varianty systému vnitřní struktury společnosti za monistický, resp. dualistický systém.

Správní rada ve smyslu příslušných ustanovení ZOK určuje základní zaměření obchodního vedení společnosti a dohlíží na jeho řádný výkon. Pokud stanovy společnosti neurčují jinak, má správní rada 3 členy. Výkladem tedy lze dovodit, že správní rada může být i jednočlenná. Do její působnosti patří jakákoliv věc týkající se společnosti, ledaže ji zákon svěřuje do působnosti valné hromady. Správní rada je tedy ve své pravomoci omezena pouze valnou hromadou (záležitosti, které jsou výslovně svěřeny valné hromadě) a není oprávněna zastupovat společnost navenek.

Správní rada společnosti potom volí a odvolává svého předsedu, přičemž délka jeho funkčního období nesmí přesáhnout délku jeho funkčního období jako člena správní rady. Z povahy věci může být předsedou správní rady pouze fyzická osoba. Předseda správní rady organizuje a řídí její činnost a dohlíží na řádný výkon funkce správní radě podřízených orgánů společnosti. Má povinnost informovat o svých poznatcích a o činnosti správní rady valnou hromadu.

Statutární ředitel je dle nového zákona statutárním orgánem společnosti. Jmenuje jej správní rada, která stejně tak schvaluje smlouvu o výkonu funkce statutárního ředitele. Opět je stanoveno, že statutárním ředitelem může být pouze fyzická osoba a to taková, která splňuje podmínky zákona pro členství ve správní radě. Statutární ředitel provádí samotné obchodní vedení společnosti.

Důležitými z praktického hlediska jsou i intertemporální ustanovení, která jednak zrušují ta ujednání společenských smluv, která jsou ke dni účinnosti zákona v rozporu s donucujícími (kogentními) ustanoveními, a nařizují, aby obchodní korporace přizpůsobily do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona předmětné listiny a doručily je do sbírky listin. Pokud tak neučiní, rejstříkový soud je k tomu vyzve a stanoví ve výzvě dodatečnou přiměřenou lhůtu ke splnění této povinnosti. Uplyne-li však dodatečná lhůta marně, soud na návrh rejstříkového soudu nebo osoby, která na tom osvědčí právní zájem, zruší obchodní korporaci a nařídí její likvidaci.

V neposlední řadě zákon připouští možnost, aby se ve lhůtě dvou let od jeho účinnosti obchodní korporace podřídily změnou svých společenských smluv ZOK jako celku. Tato skutečnost se zapisuje do obchodního rejstříku a teprve zveřejněním zápisu o tomto „podřízení se“ ZOK může změna společenské smlouvy nabýt účinnosti.

Žadatelé a příjemci dotací musejí dbát na dodržování korporátních pravidel. Je proto nutné, aby sledovali legislativní změny v korporátním právu a těmto přizpůsobovali svůj status (zakladatelské listiny, stanovy, zápisy v obchodním rejstříku apod.). V případě zanedbání zákonných povinností obchodních společností se tyto vystavují sankci neplatnost právních úkonů provedených statutárními orgány a v krajním případě i svému zrušení. Jaké následky by to mělo ve vztahu k čerpaným dotacím není těžké domyslet.

Mgr. Jakub Mikulec

JUDr. Lumír Schejbal

Advokátní kancelář Schejbal