Cílem zákonné úpravy oznamování osvobozených příjmů fyzických osob, je napomáhat zamezení daňových úniků a jedná se také o důležitý podpůrný nástroj při prokazování původu majetku. S ohledem na to, že cílem je postihnout zejména transakce vyšších řádů, a na snahu minimalizovat přírůstek administrativní zátěže, je klíčové zvolení vhodného limitu, od kterého se osvobozené příjmy musí oznamovat (zejména je třeba limitem vyjmout běžné rodinné transakce jako bezúplatné převody automobilů, peněžní dary rodičů na pořízení bydlení atd.). Z tohoto důvodu byl zvolen limit 5 milionů Kč. Osvobozenými příjmy jsou přitom všechny příjmy fyzických osob podle § 4, § 4a, § 6 a § 10 (s výjimkou příjmů uvedených v odstavci 2 tohoto ustanovení) zákona o daních z příjmů. Osvobozené příjmy z rozdílných důvodů se pro účely hlášení tedy nesčítají. Například prodejem obrazu za 4,5 mil a akciového podílu po daňovém testu za 3 mil. nedojde ke vzniku oznamovací povinnosti. Ovšem pokud poplatník daně z příjmů fyzických osob obdrží příjem, který je od daně z příjmů fyzických osob osvobozen a je vyšší než 5 000 000 Kč, je povinen dle § 38v zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu, oznámit správci daně tuto skutečnost do konce lhůty pro podání daňového přiznání za dané zdaňovací období, ve kterém příjem obdržel. V oznámení správci daně poplatník uvede náležitosti podle § 38v odst. 2, tedy:
- výši příjmu,
- popis okolností nabytí příjmu,
- datum, kdy příjem vznikl.
Tato povinnost se nevztahuje na příjem, o němž může údaje, které poplatník uvádí, správce daně zjistit z rejstříků či evidencí, do kterých má přístup a které zveřejní na úřední desce a způsobem umožňujícím dálkový přístup, jako je např. katastr nemovitostí. Oznamovací povinnost se nevztahuje na osvobozený příjem z prodeje rodinného domu a souvisejícího pozemku, nebo jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, a souvisejícího pozemku zapisované do katastru nemovitostí České republiky nebo na příjem z prodeje nemovitých věcí zapisovaných do katastru nemovitostí České republiky (ve smyslu § 4 odst. 1 písm. a), b) a u) zákona o daních z příjmů). Předmětem oznamovací povinnosti tak bude především movitý majetek, jeho transfery nejsou předmětem rejstříků a evidencí (zlato, drahé kovy, drahé kameny, šperky, starožitnosti, obrazy atp., prodej movitého majetku podle § 4 a příjmy podle § 4a zákona o daních z příjmů).
Jde-li o příjem plynoucí do společného jmění manželů, oznámí správci daně skutečnost jeden z manželů. (blíže viz. Oznámení o osvobozených příjmech)
V případě, že daňový poplatník neoznámí osvobozený příjem, čeká ho pokuta podle § 38w zákona o daních z příjmu. Ta se může pohybovat od 0,1% až do 15% z částky neoznámeného příjmu, v závislosti na tom, kdy poplatník svou oznamovací povinnost splní.
Jsme připraveni provést vás celým procesem a začít pro vás pracovat.
Další články v kategorii
JUDr. Lumír Schejbal
Jsem zakládající partner advokátní kanceláře. Po ukončení studií na Právnické fakultě Masarykovy univerzity jsem pracoval jako právník a compliance officer u obchodníků s cennými papíry ATLANTIK finanční trhy a CYRRUS. V roce 2007 jsem založil vlastní advokátní kancelář se specializací na finanční regulaci. Jsem členem Asociace pro kapitálový trh, České fintech asociace a Českého compliance institutu. Působím jako externí vyučující na Právnické fakultě MU.
Mou specializací je právo finančních trhů s businessovým přesahem. V rámci své dosavadní praxe jsem zajišťoval pro klienty povolení k výkonu činnosti obchodníka s cennými papíry, licence platební instituce či investiční společnosti. Podílel jsem se na projektech financovaných korporátními dluhopisy v řádu miliard Kč, zastupoval jsem klienty v licenčních i sankčních řízeních před ČNB.
Spolu s kolegy jsem připraven pro vás začít pracovat.
