Nabývání vlastních akcií

Nabývání vlastních akcií je proces, kdy akciová společnost nabývá úplatně či bezúplatně své vlastní akcie od akcionářů. Je upraven v ustanoveních § 298 a násl. zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (ZOK). Tento proces může být pro společnost a její akcionáře výhodný z daňových důvodů, z důvodu optimalizace kapitálové struktury nebo v případě nepříznivých situací ve společnosti.

Zákon výslovně zakazuje upsání vlastních akcií ve prospěch akciové společnosti samé. Tímto postupem by totiž došlo ke splynutí povinnosti splatit emisní kurs s právem na splacení emisního kursu v jedné osobě a tím k zániku závazku. V důsledku by tedy majetek společnosti nebyl zvýšen o emisní kurs, čímž by došlo k vytvoření fiktivního základního kapitálu.

Nabývání vlastních akcií lze rozdělit na několik způsobů:

• cílené nebo také záměrné nabývání vlastních akcií (§ 301 – § 303 ZOK)
• nabytí vlastních akcií za účelem odvrácení bezprostředně hrozící značné škody (§ 304 ZOK)
• nabytí vlastních akcií za účelem dalšího prodeje zaměstnancům (§ 305 ZOK)
• nabývání akcií ve zvláštních případech, kam spadá například nabytí vlastních akcií z důvodu nesplnění povinnosti akcionáře splatit emisní kurs (§ 306 ZOK)

V tomto článku si blíže rozebereme první způsob, tj. cílené nabývání vlastních akcií.

Podmínky cíleného nabytí akcií

Pro cílené nabytí vlastních akcií společností je nutné splnit zejména podmínky uvedené v ustanovení § 301 ZOK. První podmínkou je, že byl plně splacen emisní kurs takto převáděných akcií.

Dále je nutné, aby se o nabytí vlastních akcií usnesla valná hromada společnosti, a to v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu před samotným nabytím vlastních akcií. Usnesení valné hromady udělující souhlas s nabytím vlastních akcií musí obsahovat (i) nejvyšší počet akcií, které může společnost nabýt a jejich jmenovitou hodnotu, (ii) dobu, po kterou může společnost vlastní akcie nabývat a (iii) nejvyšší a nejnižší cenu, za niž společnost může akcie nabývat. Dobou, po kterou může společnost nabývat vlastní akcie, se nemyslí doba, po kterou může společnost vlastní akcie vlastnit, neboť ta není omezena. Stanovení účelu nabytí vlastních akcií není v usnesení třeba uvádět, na druhou stranu však stanovením účelu nabytí vlastních akcií lze flexibilitu nabývání vlastních akcií omezit.

Společnost si nabytím vlastních akcií dále nesmí způsobit úpadek ani nesmí dojít ke snížení vlastního kapitálu společnosti pod upsaný základní kapitál. Jestli si společnost nabytím vlastních akcií přivodí úpadek je nutné hodnotit v době nabývání vlastních akcií.

Vykazování vlastních akcií

Pokud budou nabyté vlastní akcie vedeny v aktivech společnosti, musí společnost vytvořit zvláštní rezervní fond. Rezervní fond je možné vytvořit ze zisku společnosti, z jiných fondů společnosti nebo také například z emisního ážia akcií. Je nutné zdůraznit, že ZOK sice počítá s vytvořením zvláštního rezervního fondu pouze pro případ, že vlastní akcie budou v rozvaze společnosti vykázány v aktivech, nicméně dle přílohy č. 1 vyhlášky ministerstva financí č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, se vlastní akcie (vlastní podíly) v rozvaze vykazují v pasivech, a to se záporným číslem. Na základě toho se domníváme, že vlastní akcie je bez dalšího možné vykazovat v rozvaze společnosti v pasivech se zápornými čísly, a tedy se povinnosti vytvoření zvláštního rezervního fondu vyhnout.

Odkoupení vlastních akcií od konkrétního akcionáře

Odbornou veřejností byla hojně řešena otázka, jestli odkoupením vlastních akcií od konkrétního akcionáře lze porušit zásadu rovného zacházení se všemi akcionáři a zákaz nedůvodného zvýhodňování. Část odbornků zastává názor, že aby nebylo zasáhnuto do výše zmíněných zásad, je nutné postupovat analogicky jako v případě vyloučení přednostního práva na úpis nových akcií (§ 488 ZOK). Tento závěr odůvodňují zejména tím, že pokud nedojde k vyloučení práva na odprodání akcií společnosti stejně jako vyloučení přednostního práva na úpis akcií při zvyšování základního kapitálu, dojde k porušení výše popsaných zásad.

S tímto názorem se však neztotožňujeme. Předně ochrana rovnosti akcionářů a nedůvodného zacházení můžou být v případě vyloučení přednostního práva na úpis nových akcií v rozporu se zákonným postupu dle § 488 ZOK skutečně zásadně porušeny, a to tzv. „naředěním“ podílů zbývajících akcionářů a s tím souvisejícím oslabením jejich pozic. Akcionáři v takovém případě mohou ztratit například rozhodovací většinu nebo postavení kvalifikovaných akcionářů. V případě práva na odkoupení vlastních akcií od konkrétního akcionáře k výše popsanému negativnímu důsledku dojít nemůže. Naopak společnost vlastnící vlastní akcie má zakázáno vykonávat hlasovací práva a v zásadě má také omezeno právo na výplatu podílu na zisku. Ani samotný zákon v rámci popsaného postupu nabytí vlastních akcií od konkrétního akcionáře nezakazuje s odkazem na postup o vyloučení přednostního práva na úpis akcií dle § 488 ZOK.

V souvislosti s výše uvedeným zastáváme názor, že v rámci odkupu vlastních akcií společností od konkrétního akcionáře je nutné dodržet pouze ustanovení § 301 ZOK a násl.

Nabytí vlastních akcií společností od akcionářů není jednoduchým procesem. V určitých situacích to však pro akciovou společnost může být výhodné. Pokud byste z výhod nabytí vlastních akcií společnosti rádi těžili i vy, neváhejte nás kontaktovat. Rádi vás touto problematikou provedeme a pomůžeme Vám tento postup realizovat.