Česká národní banka zveřejnila Dohledový benchmark č. 1/2025, který detailně shrnuje dohledová očekávání ČNB ohledně ověřování řídícího a kontrolního systému (ŘKS) v oblasti prevence legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (AML/CFT). Přestože je tento materiál primárně určen bankám a jejich auditorům, jeho význam přesahuje bankovní sektor.
Benchmark primárně představuje vodítko pro přístup interního auditu k jednotlivým součástem rámce řízení AML/CFT rizik. Podrobně rozebírá relevantní povinnosti regulovaných entit, způsoby, jak naplnění povinností ověřovat, a jaké podklady je vhodné při interním auditu využít.
Pro finanční instituce, na které benchmark sice formálně nedopadá, tento dokument představuje praktické metodické vodítko pro revizi systému vnitřních zásad, postupů a kontrolních opatření v oblasti AML/CFT. Předpokládáme však, že se regulátor o uvedený benchmark bude opírat i v jiných oblastech finančního trhu.
Základní myšlenka benchmarku je jednoduchá: nestačí mít AML postupy „na papíře“, instituce musí zajistit jejich skutečnou implementaci do praxe. Interní auditor by se neměl omezovat na formální kontrolu dokumentace, ale měl by svým šetřením zhodnotit celkové fungování ŘKS v oblasti AML/CFT. Vnitřní předpisy mají být přehledné, srozumitelné a použitelné, musí odpovídat reálnému fungování instituce a nemají být pouhou kopií zákona. Důraz je kladen na to, aby vnitřní předpisy jasně rozdělovaly odpovědnosti, popisovaly rozhodovací procesy a umožňovaly zpětně doložit, proč byla přijata konkrétní opatření.
Rozsah benchmarku a jeho využití pro nebankovní instituce
Hlavní oblasti legislativní úpravy jsou v benchmarku shrnuty v šesti klíčových tematických okruzích:
- rámec řízení rizik v oblasti AML/CFT,
- personální a technické zabezpečení,
- procesy identifikace a kontroly klienta,
- transakční monitoring a hlášení podezřelých obchodů,
- implementace sankčních opatření a
- ostatní specifické oblasti, jako je např. korespondenční bankovnictví, mlčenlivost či informační povinnost vůči ČNB.
Napříč celým dokumentem ČNB zdůrazňuje, že instituce má být schopna doložit nejen to, že určité kroky provedla, ale také proč je provedla právě tímto způsobem.
Mezi významné body benchmarku patří mimo jiné skutečnost, že povinné pravidelné AML školení dle § 23 zákona č. 253/2008 Sb., musí absolvovat také členové řídících a kontrolních orgánů institucí, stejně jako pracovníci s kontrolní funkcí relevantní pro oblast AML/CFT (interní audit, compliance).
ČNB dále v benchmarku uvádí, že instituce, pro které je benchmark učen, musí mít v rámci identifikace a kontroly klienta jasně nastaveny a systematicky uplatňovány postupy pro analýzu veřejně dostupných informací o klientech. Současně musí mít jasně definovány a v praxi aplikovány scénáře pro monitoring transakcí.
Benchmark lze tedy využít jako strukturovaný checklist oblastí, na které se zaměřit, referenci pro posouzení přiměřenosti AML systému a podklad pro identifikaci mezer mezi vnitřní dokumentací a praxí.
V případě potřeby nás neváhejte kontaktovat. Rádi vám pomůžeme s vypracováním nebo aktualizací AML/CFT interních předpisů a postupů a proškolíme vás v oblasti AML/CFT
V případě zájmu jsme rovněž schopni prostřednictvím spolupracující společnosti nabídnout služby interního auditu.
Jsme připraveni provést vás celým procesem a začít pro vás pracovat.
Další články v kategorii
Ing. Veronika Zahutová
Veronika získala po studiích na Ekonomicko-správní fakultě Masarykovy univerzity v Brně praxi u jednoho z předních českých obchodníků s cennými papíry na pozici pracovníka risk managementu. V naší advokátní kanceláři se od roku 2016 věnuje zejména problematice compliance, internímu auditu finančních institucí, řízení rizik a obchodních plánů pro licenční řízení u ČNB.
