Past jménem 50/50: když rovnost společníků ohrozí samotnou existenci společnosti

Rozdělení podílů na rovné poloviny působí jako nejspravedlivější možné řešení. Ve skutečnosti jde o jedno z nejrizikovějších nastavení vlastnické struktury, jaké si společníci mohou zvolit. Když se jejich vůle rozejdou, nemá spor kdo rozhodnout – a společnost se může dostat až ke svému zrušení soudem.

Když se z férového řešení stane riziko

V naší praxi se opakovaně setkáváme se spory mezi společníky, jejichž jmenovatelem je zdánlivě nevinné uspořádání – rozdělení podílů na rovné poloviny. Dokud panuje shoda, funguje to. Jakmile se ale vůle společníků rozejdou, ukáže se, že v modelu 50/50 chybí mechanismus, který spor rozhodne – a spor, který nemá kdo rozseknout, může společnost dovést až k jejímu zrušení soudem. S takovými případy máme zkušenost.

Proč rovné podíly vedou k patu

Jádro problému leží v hlasování na valné hromadě. Ta podle § 170 ZOK rozhoduje prostou většinou hlasů přítomných společníků. U dvou rovných podílů je ale prostá většina nedosažitelná, jakmile každý hlasuje jinak – padesát proti padesáti není většina, nýbrž pat. U zásadních rozhodnutí (změna společenské smlouvy, zrušení společnosti) navíc § 171 ZOK žádá dvoutřetinovou většinu všech hlasů, kterou jeden společník sám nesloží nikdy. Nejvyšší orgán se tak stává nefunkčním, valná hromada neschválí nic: ani účetní závěrku, ani rozdělení zisku, ani vedení. Tomu se říká patová situace (deadlock).

Jak se pat ve společnosti projevuje

Patová situace zpravidla nezůstane jen u neúspěšného hlasování. Z naší zkušenosti se mění v řetězec vzájemných sporů, které se navzájem živí a táhnou se roky:

• Spory o vedení společnosti a rozhodnutí valné hromady – odvolání jednatele pro údajné porušení jeho povinností i žaloby na (ne)platnost usnesení (společnost mezitím neví, kdo ji řídí).
• Návrhy na vyloučení společníka (§ 204 ZOK) – zdlouhavé řízení, které je většinou neúspěšné a pat zpravidla nevyřeší.
• Žaloby na náhradu škody mezi společníky a vůči jednatelům.
• Krach dohody – vzájemný odkup podílu ztroskotá na ceně, soudem nařízená mediace skončí bez výsledku.

Každé řízení trvá měsíce až roky a putuje přes několik instancí. Náklady rostou, energie se spotřebovává ve sporu místo v podnikání a hodnota společnosti klesá. Tyto spory společnost ničí, ale ne pouze ji, ale i společníky samotné. 

Krajní následek: zrušení společnosti soudem

Nejnepříjemnější vyústění, které si na počátku málokdo připustí je to, že společnost může skončit zrušením a likvidací. Konkrétně podle § 93 písm. c) ZOK soud zruší korporaci a nařídí likvidaci, jestliže nemůže vykonávat svou činnost pro nepřekonatelné rozpory mezi společníky. Návrh podává ten, kdo na zrušení osvědčí právní zájem (typicky společník), případně státní zastupitelství.

Soud však může společnost zrušit i bez návrhu, z moci úřední, a to podle § 172 OZ mimo jiné tehdy, nemá-li déle než dva roky statutární orgán schopný se usnášet, což bývá typickým důsledkem dlouhodobého patu.

Že nejde o teoretickou hrozbu, opakovaně potvrdil Nejvyšší soud (např. sp. zn. 27 Cdo 3081/2017): „dlouhodobě nefunkční valná hromada kvůli rozvráceným vztahům je sama o sobě důvodem ke zrušení“. U dvou rovných společníků je přitom řešením právě zrušení celé společnosti, nikoli vyloučení jednoho z nich.

Spor, který měl rozhodnout „kdo z nás dvou“, tak může skončit tím, že nezůstane ani jeden a hodnota společnosti se rozpustí v likvidaci a oba společníci odcházejí poraženi. Vedle toho jsou navždy zničené vzájemné vztahy a někdy psychické problémy.

Jak patové situaci předejít

Většině těchto scénářů lze přitom předejít – ne tím, že se rovným podílům vyhnete, ale tím, že pravidla pro případ neshody nastavíte předem, dokud spolu společníci vycházejí. Prevence stojí na dvou pilířích:

• Společenská smlouva – veřejný dokument, do něhož lze vtělit mechanismus pro případ patu (rozhodující hlas ve vymezených otázkách, odlišné rozdělení hlasovacích práv od podílů).
• Společnická dohoda (SHA) – neveřejné těžiště prevence. Vedle pravidel rozhodování a financování v ní bývají nástroje pro ukončení sporu: eskalační a mediační doložka, rozhodčí doložka a hlavně „rozvodové“ mechanismy – předkupní právo, opce (put/call) a techniky nuceného výkupu jako ruská ruleta (jeden určí cenu, druhý zvolí, zda prodá, nebo koupí) či texaský rozstřel (zapečetěné nabídky, podíl bere vyšší). Umožní oddělení společníků bez soudu a bez likvidace.

Náklady na tyto dokumenty jsou zlomkem ceny několikaletého sporu. Také se dostatečně nemluví o tom, že už samotnou přípravou těchto pravidel snížíte pravděpodobnost sporu, protože společníci předem znají konsekvence s tím spojené. Vedlejším důsledkem je ztracena hodnota společnosti, stres a zničené vztahy mezi osobami, které si byly často blízké.

Co si z toho odnést

Rovné podíly 50/50 nejsou chybou, chybou je spoléhat, že se společníci vždy dohodnou. Bez pravidel, jak pat rozseknout, vede cesta od první neshody přes roky sporů až ke zrušení společnosti soudem. Nejlevnější pojistkou zůstává propracovaná společenská smlouva a společnická dohoda, připravené v době, kdy žádné spory neexistují.

Z naší zkušenosti přitom takové spory trvají dlouhé roky a představují celou řadu velmi náročných soudních řízení. O nich samotných ale zase někdy příště. 

Držíte ve společnosti podíl 50/50 nebo společný podnik teprve zakládáte? Rádi s vámi projdeme společenskou smlouvu a navrhneme pojistky, které vás patové situace ušetří.