Kritéria ESG byla vyvinuta v rámci snahy Evropské unie o ochranu klimatu a dodržení cílů udržitelnosti stanovených v mezinárodních dohodách i v evropské regulaci. S ohledem na přizpůsobování se kritériím ESG vzniká společnostem a jejich odpovědným osobám řada povinností.
- Řídit se evropskými a národními právními předpisy, které souvisejí s ESG
Nejdůležitějšími mezinárodními dohodami z oblasti ochrany klimatu jsou Kjótský protokol a Pařížská klimatická dohoda. Evropská komise dále vypracovala balíček regulací s názvem Green Deal (Zelená dohoda pro Evropu), který slouží jako základ pro nová nařízení a směrnice upřesňující způsoby dosažení klimatických cílů.
Pro oblast ESG a reportování nefinančních údajů je v současné době nejdůležitější:
- směrnice Non-financial Reporting Directive („NFRD“),
- nařízení Sustainability Finance Disclosure Regulation Directive („SFRD“),
- nařízení o taxonomii EU,
- nově připravovaná směrnice Corporate Sustainability Reporting Directive („CSRD“).
Taxonomie EU bude ještě doplňována nařízeními o stanovení technických screeningových kritérii. Povinnost nefinančního reportingu podle taxonomie EU mají zatím pouze subjekty podle směrnice NFRD.
Každé dílčí kritérium ESG je upraveno vlastními právními předpisy dle předmětu svého zájmu. Kritérium E – enviromental se prolíná do právní úpravy ochrany životního prostředí, kritérium S – social nalezneme například u ochrany spotřebitele, ochrany osobních údajů a v pracovněprávních normách. Kritérium G – governance obsahuje odpovědnost statutárních orgánů, správu a řízení společnosti, finanční a nefinanční reportování.
- Zohlednit ESG při řízení společnosti
Oblast ESG se nezabývá pouze ochranou životního prostředí jak se někdy chybně uvádí, ale dodržování kritérii ESG má vliv i na dobrou pověst obchodní společnosti a její postavení na trhu. Dodržování standardů ESG posuzují zejména financující banky, zákazníci či obchodní partneři. Konkrétní právní povinnosti pak vyplývají ze smluvních vztahů (úvěrové smlouvy, dodavatelské smlouvy, veřejné zakázky).
Každá střední či větší firma by tak měla být seznámena s problematikou ESG, zohledňovat ESG při obchodních rozhodnutích a vypořádat se s tím, jak implementovat ESG vevnitř společnosti (ESG vnitřní řád, školení, compliance interních procesů).
- Nefinanční reporting
Novou povinností pro některé obchodní společnosti se stane nefinanční reporting, který přinese nová směrnice CSRD. V současné době je nefinanční reporting upraven směrnicí NFRD, které je transponována v zákoně o účetnictví a v zákoně o podnikání na kapitálovém trhu. Podle směrnice NFRD mají povinnost reportovat nefinanční údaje společnosti veřejného zájmu s více než 500 zaměstnanci a konsolidující mateřské společnosti velkých skupin, pokud jsou subjekty veřejného zájmu a počet zaměstnanců přesahuje 500 na konsolidovaném základě.
Návrh směrnice CSRD upravuje nefinanční reporting významně vyšší počet společností. Podle posledního znění návrhu směrnice z června 2022 začne směrnice platit od roku 2024. Pro různé kategorie společností však bude platit jiný termín prvního povinného nefinančního reportingu.
Fiskální rok 2024
V roce 2025 jako první podají nefinanční report podle směrnice CSRD subjekty, které mají povinnost reportingu nefinančních informací dle směrnice NFRD.
Fiskální rok 2025
Od roku 2026 budou mít povinnost nefinančního reportingu společnosti s více než 250 zaměstnanci, které měli roční obrat alespoň 40 milionů eur nebo bilanční sumu minimálně 20 milionů eur.
Fiskální rok 2026
Posledně od roku 2027 začnou vydávat reporty nefinančních informací veřejně obchodovatelné malé a střední podniky, malé a nepříliš složité úvěrové instituce a kaptivní pojišťovny. Těmto společnostem bude umožněno požádat o odklad povinnosti a podat první report za fiskální rok 2027.
Oblast ESG představuje nové požadavky, na které musí obchodní společnosti reagovat a přizpůsobit svou obchodní strategii tak, aby si udržela svou pozici a dobrou pověst při přechodu společnosti a byznysu k udržitelnosti.
Jsme připraveni provést vás celým procesem a začít pro vás pracovat.
Další články v kategorii
Mgr. Veronika Sokolíková
Veronika vystudovala obor Právo a právní věda na Právnické fakultě v Brně. V advokátní kanceláři začala pracovat již jako studentka a pokračuje dále na pozici advokátní koncipientky. Specializuje se na licenční a schvalovací řízení na ČNB. Hovoří anglicky a francouzsky.