Zákaz zatížení nebo zcizení věci je obecně upraven v ustanovení § 1761 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „OZ“). Stranám výslovně přiznává možnost zřídit si v případě potřeby tento institut, a to za účelem omezení možnosti disponování s danou věcí. V praxi je tento institut nejčastěji využíván ve vztahu k nemovitostem, a to v souvislosti se zřizováním zástavního práva věřitele k nemovité věci.

Zákaz zcizení nebo zatížení lze nicméně zřídit také k podílu na obchodní korporaci, a to například při sjednávání opční smlouvy. Zřízením zákazu zcizení nebo zatížení obchodního podílu lze totiž předejít situaci, kdy by v mezidobí od uzavření opční smlouvy do dne uplatnění opčního práva, mohlo ze strany vlastníka podílu na korporaci dojít ke zcizení či jakémukoli zatížení předmětného podílu například jeho prodejem třetí osobě či zřízením zástavního práva ve prospěch třetí osoby.

Věcné právo

Z ustanovení OZ vyplývá, že sjednaný zákaz zcizení nebo zatížení působí výhradně mezi smluvními stranami. To však pouze v případě, že zákaz nebyl zřízen jako právo věcné. Proto lze doporučit zápis sjednaného zákazu zatížení nebo zcizení obchodního podílu v korporaci do obchodního rejstříku jakožto veřejného seznamu. Po provedení zápisu se totiž bude jednat o informaci veřejně dostupnou, jejíž účinky budou věcněprávní, a zákaz zatížení nebo zcizení podílu nebude působit pouze mezi smluvními stranami, ale také vůči třetím osobám.

Podmínky platnosti

Aby byl zákaz zatížení nebo zcizení obchodního podílu platný, OZ vyžaduje splnění 2 kritérií, a sice doby, na kterou je zákaz sjednáván, a povahu důvodu zřízení zákazu zcizení nebo zatížení.

Za účelem ochrany povinného musí být časové ohraničení trvání zákazu zcizení nebo zatížení vymezeno jako doba přiměřená a určitá.  Konkrétní délka trvání zákazu zcizení nebo zatížení obchodního podílu tak musí být vždy stanovena individuálně s přihlédnutím k okolnostem daného případu, a to právě při dodržení zákonného požadavku na určitost a přiměřenost této doby.

Pokud jde o požadavek na povahu důvodu zřízení zákazu zcizení nebo zatížení, zákon vyžaduje, aby zde existoval zájem oprávněné osoby, který je hodný ochrany.

Ustanovení § 1761 OZ se tedy snaží chránit jak stranu povinnou, tak stranu oprávněnou. Ve vztahu k obchodním podílům se však v praxi nejedná o hojně využívaný institut, a to zejména ve srovnání s četností jeho výskytu ve vztahu k nemovitým věcem. Využití tohoto institutu však lze ve vztahu k obchodnímu podílu doporučit, neboť jeho využitím lze přispět k vyšší právní jistotě, a to zejména na straně oprávněné osoby. Institut lze využít také v těch případech, kdy z různých důvodů není vhodné nebo nelze zřídit zástavní právo k podílu.