Co je pokoutný fond nebo černá banka?

Nové regulatorní standardy ČNB

Česká národní banka (ČNB) vydala v průběhu června dvě stanoviska, ve kterých se zaměřila na problematiku pokoutných fondů a neoprávněného přijímání vkladů od veřejnosti, tzv. černého bankovnictví. Detailně se v nich zabývá základními znaky a podmínkami, které je nutno splnit, aby se jednalo, resp. nejednalo, o některý z výše uvedených institutů.

Pokoutný fond

Podle § 98 zákona o investičních společnostech a investičních fondech (ZISIF) je zakázáno shromažďovat nebo se pokusit shromažďovat buď samotné peněžní prostředky, nebo penězi ocenitelné věci od veřejnosti za účelem jejich společného investování, nebo investování takto nabytých peněžních prostředků, nebo penězi ocenitelných věcí. Má-li být zisk investora závislý na hodnotě nebo výnosu majetku, do kterého byl kapitál investován, jinak než za podmínek uvedených v zákoně o investičních společnostech a investičních fondech, jde o pokoutný investiční fond. Základním cílem této regulace je ochrana investorů z řad veřejnosti, kteří nejsou kvalifikovanými investory, a tedy u nich nelze předpokládat sofistikované znalosti a objektivní schopnost kontroly investování jejich prostředků.

Černá banka

Pokud dochází k přijímání vkladů podle zákona o bankách (ZoB), včetně vydávání dluhopisů a jiných srovnatelných cenných papírů a přijímané peněžní prostředky pocházejí od veřejnosti, mohou tyto vklady přijímat pouze osoby s bankovní licencí. V opačném případě by byly splněny znaky tzv. černé banky, která je zakázána. K naplnění znaků černé banky dojde kumulativním splněním 2 podmínek:

• jedná se o vklad ve smyslu § 1 odst. 2 písm. a) ZoB
• peněžní prostředky pocházejí od veřejnosti

Vkladem se rozumí „svěřené peněžní prostředky, které představují závazek vůči vkladateli na jejich výplatu“. Rozhodujícím faktorem při posuzování existence vkladu je samotný materiální obsah závazku, kdy dochází ke svěření peněžních prostředků třetí osobě. Nezáleží přitom na právním základě závazku a jeho pojmenování.

Soustavné vydávání dluhopisů

Při vydávání dluhopisů a jiných srovnatelných cenných papírů (např. investiční směnky, pokladniční poukázky, dluhové certifikáty) jsou peněžní prostředky považovány za vklady, pokud:

• je předmětem podnikání emitenta některá z dalších bankovních činností (viz § 1 ZoB) či
• jde o soustavně vydávané cenné papíry nabízené veřejnosti a jejich vydávání představuje jedinou, resp. jednu z hlavních činností emitenta.

Soustavné vydávání dluhopisů u SPV v podnikatelské skupině však pravděpodobně tyto znaky nenaplní, pokud hlavní činnosti skupiny je např. nemovitostní development a nikoliv finanční služby.

Závěr

Smyslem regulace je zamezení shromažďování finančních prostředků od veřejnosti neregulovanými osobami. Regulované subjekty musí mít pro nabízení služeb retailové veřejnosti licenci ČNB a dodržovat velmi přísné povinnosti týkající se ochrany spotřebitele.

Pokud by došlo k naplnění znaků pokoutného fondu, nebo černé banky, mohlo by se jednat o přestupek, za který může ČNB uložit velmi citelnou sankci.

Naše advokátní kancelář tuto problematiku pro své klienty dlouhodobě sleduje. V případě jakýchkoliv dotazů k tomuto tématu nás prosím neváhejte kontaktovat.