Po přijetí Pařížské dohody OSN o změně klimatu z roku 2015, státy usilují o přechod k nízkouhlíkovým a oběhovým ekonomikám v globálním měřítku. Zelená dohoda pro Evropu slibuje, že se Evropa stane prvním klimaticky neutrálním kontinentem do roku 2050. Finanční sektor není výjimkou a očekává se, že bude hrát klíčovou roli v tomto ohledu, jak je zakotveno v akčním plánu pro financování udržitelného růstu Komise.
Výše uvedené závazky se promítly také do regulace bankovního sektoru v eurozóně. Ne všechny banky si s povinnostmi dle pravidel udržitelného financování poradily dle představ regulátora, Evropské centrální banky (ECB). Dle ECB v podstatě žádná banka v EU nezveřejňuje dostatečné množství informací o vlivu svých činností na klimatické změny. Na konci letošního listopadu (2020) tak ECB vydala průvodce pro banky týkající se klimatických a environmentálních rizik.
ECB na banky klade nároky na pochopení dopadů souvisejících s klimatem a environmentálních rizik pro podnikatelské prostředí, a to jak v krátkodobém, tak střednědobém a dlouhodobém horizontu jejich činností. Je nutné, aby řídící orgány bank vzaly veškerá rizika v úvahu při tvorbě celkové obchodní strategie, obchodních cílů, rámce pro řízení rizik a aby vykonávaly dohled nad těmito identifikovanými riziky.
Od bankovních institucí se dle vydaného průvodce očekává, že budou komplexně analyzovat způsoby, jakými budou řídit potenciální klimatické a environmentální rizika, včetně likvidity, úvěru, provozu, tržní a jakákoli další významná rizika pro kapitál nebo některou z jeho podkategorií, kterým je nebo může být vystaven.
V celém průvodci je také zmíněno několik příkladů vypozorovaných z praxe bank. Z těchto názorných řešení se dá vycházet při plnění povinností. ECB zmiňuje například zvažování klimatických a environmentálních dopadů při schvalování hypoték, kdy některé banky přiřazují energetické štítky nemovitostem, na které bude poskytnuta hypotéka, přičemž čím lepší energetický štítek, tím nižší hypoteční sazba.
ECB nyní bude s bankami sledovat dva konkrétní kroky. Na začátku roku 2021 požádá banky, aby provedly sebehodnocení s ohledem na očekávání dohledu uvedená v příručce a na tomto základě vypracovaly akční plány. ECB poté porovná sebehodnocení a plány bank a vyzve je k dialogu s dohledovým orgánem. V roce 2022 provede ECB úplnou kontrolu nad postupy bank a případě potřeby přijme konkrétní opatření.
Pro komplexní vhled do problematiky doporučujeme přečtení reportu ECB zde a průvodce ECB - Guide on climate-related and environmental risks, který naleznete zde.
