Licencování správců a kupujících pohledávek ze spotřebitelských úvěrů

Zákon o spotřebitelském úvěru

Zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (ZSU), prošel za dobu své krátké existence nejednou novelou. Poslední změna je účinná teprve k 1.1.2018 a již nyní je nutné počítat s tím, že se nejedná o změnu poslední. Zákon v budoucnu výrazně ovlivní i směrnice Evropského parlamentu a Rady o obsluhovatelích úvěrů, kupcích úvěrů a vymáhání kolaterálu (směrnice), jejíž návrh je nyní projednáván v Evropském parlamentu. Správci a kupující pohledávek spotřebitelských úvěrů (správci) jsou nyní regulovány jen omezeně některými ustanoveními ZSU.

Směrnice obsluhovatelích úvěrů, kupcích úvěrů a vymáhání kolaterálu

Směrnice je považována za součást práce na posílení evropské a měnové unie s cílem zamezení přílišnému budoucímu nárůstu úvěrů v selhání v rozvahách bank. Podle důvodové zprávy k návrhu má směrnice pomoci bankám lépe spravovat úvěry v selhání zvýšením efektivnosti postupů vymáhání pohledávek tím, že budou mít k dispozici jasný společný postup urychleného mimosoudního vymáhání. Dalším cílem směrnice je podpora sekundárních trhů pro úvěry v selhání. Tyto novinky přináší velké změny především pro správce pohledávek ze spotřebitelských úvěrů.

Směrnice stanovuje požadavek na udělování oprávnění mj. obsluhovatelům úvěrů, kteří jsou vymezeni jako osoby odlišné od úvěrových institucí či jejich dceřiných společností, kteří jménem poskytovatele spotřebitelských úvěrů monitorují plnění úvěrové smlouvy, či informují vypůjčovatele o veškerých změnách úroků, poplatků a plateb splatných podle úvěrové smlouvy nebo prosazuje práva a povinnosti podle úvěrové smlouvy jménem věřitele, včetně správy splácení a dalších. Pod definici obsluhovatelů úvěrů spadají mj. správci pohledávek ze spotřebitelských úvěrů (inkasní agentury).

Podmínky pro získání licence

K získání licence bude muset správce pohledávek ze spotřebitelských úvěrů a další povinné osoby splňovat tyto podmínky:

• sídlo subjektu, či ústřední správa nebo hlavní provozovna uvnitř EU,
• dostatečně dobrá pověst, důvěryhodnost,
• nebýt v insolvenčního řízení, a v minulosti v konkursu,
• mít zavedené systémy správy a řízení a mechanismy vnitřní kontroly, které zajišťují dodržování práv vypůjčovatelům a pravidla ochrany osobních údajů,
• uplatňovat postupy, které zajistí spravedlivé a pečlivé zacházení s vypůjčovateli s tím, že zohlední jejich finanční situace,
• mít zavedené odpovídající konkrétní vnitřní postupy, které zajišťují registraci a vyřizování stížností vypůjčovatelů.

V případě nesplnění uvedených požadavků, které bude nutné v licenčním řízení prokázat prostřednictvím povinných příloh a vnitřních předpisů, bude žádost o oprávnění zamítnuta.

Smluvní vztah mezi poskytovatelem a správcem

Vztah mezi správcem pohledávek a poskytovatelem spotřebitelských úvěrů musí být založen na písemné smlouvě, která bude muset mj. obsahovat jasný odkaz na povinnost dodržovat unijní a vnitrostátní právní předpisy, vztahující se na úvěrovou smlouvu se spotřebitelem. Kromě toho musí poskytovatel ve smlouvě správce zavázat, aby po dobu 10 let od vzniku smlouvy vedl záznamy o činnostech ve vztahu k pohledávkám, k nimž musejí mít na žádost přístup i příslušné dohledové orgány, tedy v Česku Česká národní banka (ČNB).

Stav legislativního procesu

Evropský legislativní proces není dosud ukončen a nachází se v počátcích. Hlasování v příslušném výboru EP a 1. čtení je plánované na 3. 12. 2018. Je však téměř jisté, že směrnice bude na evropské úrovni přijata. Povinnost implementovat směrnici do legislativy členských států EU je v návrhu směrnice stanovena do 31.12.2020. Vzhledem ke skutečnosti, že dohledovým orgánem v oblasti poskytování spotřebitelských úvěrů je ČNB, lze očekávat, že stejně tak tomu bude i v oblasti správy a vymáhání pohledávek ze spotřebitelských úvěrů.