Likvidace zahrnuje celou řadu právních i ekonomických úkonů směřujících k vypořádání majetkových a dalších poměrů likvidovaného subjektu. Z tohoto důvodu musí mít likvidátor nejen podrobnou znalost relevantních právních předpisů, ale i znalosti o ekonomice likvidace a podrobnou představu o majetku ke zpeněžení. Likvidátor musí porovnat reálné zdroje financí se závazky likvidovaného subjektu, jakož i s očekávanými náklady celé likvidace. Může nastat např. situace, kdy se účetně vykázaný majetek ukáže být neprodejným. Likvidátor je poté pro nedostatek finančních prostředků nucen podat insolvenční návrh. Článek si však neklade ambice pojednat o problematice přechodu z likvidace do insolvenčního řízení, nýbrž pouze shrnout základní postupy při likvidaci a poukázat na potenciální úskalí celého procesu likvidace.
Ačkoliv délka trvání procesu likvidace není zákonem upravena, bývá likvidace zpravidla dlouhodobou záležitostí. Délka samotného procesu likvidace záleží nejenom na povaze konkrétního subjektu, tedy rozsahu činnost, předmětu podnikání, stádiu případných soudních sporů apod., ale také na plné spolupráci statutárního orgánu. Statutární orgány jsou v některých případech přesvědčeny, že veškerý následující osud společnosti je v rukou likvidátora. Statutární orgán však i nadále vykonává činnost v rozsahu, v němž tato činnost nepřešla na likvidátora.
Celý proces likvidace začíná zpravidla svoláním valné hromady a rozhodnutím o zrušení společnosti a určení likvidátora, které musí být osvědčeno notářským zápisem. Následně je potřeba promítnout tyto změny do obchodního rejstříku, tedy podat návrh na zápis vstupu společnosti do likvidace a zápis osoby likvidátora. Ke dni předcházejícímu vstup do likvidace je společnost povinna sestavit mimořádnou účetní závěrku a do 30 dnů od vstupu do likvidace podat daňové přiznání k příslušnému finančnímu úřadu.
Následujícím krokem je zveřejnění vstupu do likvidace v obchodním věstníku, a to 2 x s odstupem 14-ti dnů. Oznámení musí obsahovat výzvu k přihlášení pohledávek do likvidace ve lhůtě 3 měsíců ode dne zveřejnění a sestavit zahajovací rozvahu.
Následují kroky spojené s ukončením činnosti subjektu (ukončení smluvních vztahů, dokončení zakázek, ukončení pracovněprávních vztahů se zaměstnanci, převzetí a prodej majetku apod.). Po celou dobu likvidace je likvidátor povinen zajistit plnění veškerých daňových povinností subjektu, např. odvod DPH. Likvidátor zajistí zrušení živnostenského oprávnění společnosti. Poté je potřeba vypracovat účetní závěrku, sestavit zprávu o průběhu likvidace s návrhem na rozdělení likvidačního zůstatku, který je následně schvalován valnou hromadou společnosti.
Likvidátorem je dále zpracována mimořádná účetní závěrka, kterou je nutno do 1 měsíce předložit příslušnému správci daně. V případě, že správce daně bude u subjektu evidovat daňový nedoplatek (např. penále za opožděné splnění některé daňové povinnosti), souhlas s výmazem subjektu pochopitelně nevystaví. Likvidátor se proto vystavuje riziku, pokud překotně rozdělí likvidační zůstatek a nevyčká udělení souhlasu ze strany správce daně.
Současně podá likvidátor žádost o udělení souhlasu s výmazem subjektu z obchodního rejstříku u dalších relevantních státních orgánů (např. celní úřad, okresní správa sociálního zabezpečení apod.). Je nutno podotknout, že některé úřady si dávají s vydáním souhlasu na čas a z tohoto důvodu se předpokládaný termín likvidace může posunout.
Likvidátor musí následně zajistit archivaci dokumentů v příslušném oblastním archivu. Celý proces likvidace je završen podáním návrhu na výmaz společnosti z obchodního rejstříku, který doprovází cela řada podkladů.
V závislosti na povaze likvidovaného subjektu je potřeba jednotlivé základní kroky likvidátora, jak byly výše stručně vyčteny, doplnit o další kroky, kupř. u likvidace subjektů podnikajících na kapitálovém trhu a podléhajícím regulaci ČNB (investičních zprostředkovatelů, obchodníků s cennými papíry, platebních institucí apod.) je potřeba nad rámec základního procesu likvidace taktéž např. zrušit registraci či povolení subjektu u ČNB, vypořádat vztahy se spolupracujícími subjekty, jako jsou vázaní zástupci, IZ, obchodní partneři apod.
