Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (o obchodních korporacích, dále jen „ZOK“) prošel k 1. 1. 2021 zásadní novelou, přinášející podstatné změny v mnoha ohledech. Na různé povinné změny na základě novely budou mít ve většině případů společnosti celý rok 2021. Nicméně v ZOK ve znění zákona č. 33/2020 Sb., jsou také změny, které na obchodní společnosti a družstva dopadají již od nabytí účinnosti novely. Změny se týkají prakticky všech obchodních korporací a je nutné jim věnovat patřičnou pozornost. Zde jsou ty, kterým je třeba věnovat pozornost
§ 23 ZOK - Společnosti zakládané s nízkým základním kapitálem
Novinkou, která by měla zjednodušit zakládání společností s ručením omezeným s nízkým základním kapitálem, je možnost splatit základní kapitál společnosti jinak, než na bankovní účet pro složení základního kapitálu. Až do účinnosti novely bylo totiž třeba otevřít zvláštní bankovní účet pro složení základního kapitálu i u společností, které měly minimální základní kapitál ve výši 1 Kč. Nyní může nově splacení základního kapitálu až do výše 20.000,- Kč proběhnout například v hotovosti správci vkladu.
§ 34 ZOK - Rozdělení zisku
Novela ZOK také nově upravuje možnost rozdělení zisku obchodní korporace na základě účetní závěrky až do konce následujícího účetního období. Tato otázka byla v minulosti mnohokrát řešena judikaturou, nyní je již princip zakotven přímo v ZOK. Zisk nebo jiné vlastní zdroje například za účetní období roku 2020 tedy bude možné rozdělit až do konce roku 2021.
§ 46 ZOK - Právnická osoba členem statutárního orgánu
Povinností, které by měly věnovat pozornost především obchodní korporace, jejichž členem voleného orgánu je právnická osoba, je povinnost zmocnit nejpozději do 1. 4. 2021 jedinou fyzickou osobu, která bude tuto právnickou osobu ve voleném orgánu zastupovat. Tato fyzická osoba musí splňovat předpoklady pro výkon funkce stanovené zákonem pro samostatného člena voleného orgánu, např. bezúhonnost. Nadto musí být tato osoba zapsána do obchodního rejstříku. U nově zapisovaných právnických osob jako člena voleného orgánu musí být zároveň zapsán i jeho zástupce. Pokud by tomu tak nebylo, nebylo by možné zápis právnické osoby do obchodního rejstříku provést.
§ 59 ZOK - Smlouva o výkonu funkce
Do novely ZOK byla smlouva o výkonu funkce člena neschválená nejvyšším orgánem obchodní korporace pouze relativně neplatná. Smlouva byla v takovém případě jednoduše považována za platnou do doby, než byl soudem prohlášen opak. Nyní se situace mění. Smlouva o výkonu funkce, která nebude schválena, nenabude účinnosti.
§ 194a ZOK - Jmenování jednatele společníkem
Nově je možné s podílem na obchodní korporaci možné spojit tzv. vysílací právo. Společník s takovým právem bude mít možnost jmenovat jednoho nebo více jednatelů a stejně tak takto zvolené jednatele odvolat. Vždy ale musí být dodrženo pravilo, že celkový počet takto jmenovaných jednatelů nesmí být vyšší, než počet jednatelů volených valnou hromadou.
Obdobně platí podle § 438a ZOK, že stanovy společnosti mohou určit, že je s akcií spojeno právo jmenovat jednoho nebo více členů představenstva a stejně tak takto jmenovaného člena odvolat. Celkový počet takto jmenovaných členů nesmí být větší než počet členů představenstva volených valnou hromadou nebo, určí-li tak stanovy, počet členů představenstva volených dozorčí radou.
§ 456 a násl. ZOK - Monistický systém akciové společnosti
Také akciová společnost s monistickou strukturou prošla s účinností novely ZOK, podstatnou změnou. Z původních orgánů společnosti - správní rady a statutárního ředitele, zůstává pouze správní rada. Statutární ředitel jako samostatný orgán společnosti je zcela zrušen. Stejně tak s novelou ZOK zaniká funkce předsedy správní rady. Správní radě nyní přísluší jak výkonná, tak dohledová funkce, připadá jí nově totiž také obchodní vedení společnosti.
Informace v obchodním rejstříku a sbírce listin
Nově bude obchodní rejstřík a sbírka listin po novele ZOK obsahovat obsáhlejší informace o společnostech. Z toho plyne další povinnost, kterou by obchodní korporace neměly přehlédnout, už proto, že je nutné ji splnit nejpozději do 6 měsíců od nabytí účinnosti novely. Tou je zápis údajů do obchodného rejstříku a uložení listin do sbírky listin u příslušného rejstříkového soudu. Nejpozději do 1. 7. 2021 musí do sbírky listin uložit společnost např. zprávu o stavu majetku obchodní korporace a zprávu o podnikatelské činnosti. Od 1. 1. 2021 je také nutné do obchodního rejstříku vždy zapsat omezení převoditelnosti akcií na jméno, zástavní právo a další věcná práva (která nejsou reprezentována cenným papírem) k podílům společnosti, jako je předkupní právo nebo zákaz zcizení či zatížení podílu. Pokud by tak obchodní korporace neučinila, rejstříkový soud by ji vyzval a stanovil lhůtu k nápravě. V případě nesplnění může dojít v krajním případě až k nařízení likvidace společnosti.
Zakladatelské právní jednání
V neposlední řadě musí společnosti do roka od účinnosti novely ZOK (tedy do 1. 1. 2022) přizpůsobit své zakladatelské jednání právní úpravě ZOK po novele a doručit jej do sbírky listin příslušného obchodního rejstříku. Doporučujeme tedy provést komplexní revizi společenské smlouvy případně stanov společnosti.
Povinnost mimo ZOK – § 158a NOZ
Zákon č. 33/2020 Sb., nemění zdaleka jen ZOK. Mimo jiné se odráží také v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „NOZ“), kam je nově vložen § 158a. Ten ukládá právnickým osobám povinnost uchovávat zápisy z jednání nejvyššího orgánu po celou dobu existence této právnické osoby, a to i se všemi přílohami. Uchování takových dokumentů je nutné zajistit ještě 10 let po zániku obchodní společnosti, a to buď likvidátorem, pokud byla společnost zrušena s likvidací, nebo insolvenčním správcem, případně jinou osobou určenou soudem.
