Pravidla a dopady moratoria ve vztahu k poskytovatelům úvěrů

Vláda na návrh ministerstva financí schválila dne 1. 4. 2020 návrh nového zákona o některých opatřeních v oblasti splácení úvěrů v souvislosti s pandemií COVID-19, který nyní bude ve zrychleném režimu projednávat Parlament.

Nový zákon umožňuje odklad plnění peněžitých dluhů, tedy úvěrů, peněžitých zápůjček či jiných odložených plateb nebo obdobných finančních služeb (dále společně jen jako „úvěr“). Během tzv. ochranné doby (moratoria) tak dlužník nemusí úvěr splácet. To však neplatí ve všech situacích, jak je uvedeno níže.

Dotčené úvěry

Zákon bude dopadat pouze na úvěry, které byly sjednány před 26. 3. 2020, a na některé úvěry se nebude vztahovat vůbec. Návrh zákona totiž některé specifické úvěry uvedené v § 3 odst. 3 ze své působnosti vylučuje. Nejedná se však o úvěry, které by obvykle banky a nebankovní poskytovatelé úvěrů poskytovaly, ale např. o úvěry na cenné papíry apod.

Možnost volby délky trvání ochranné doby

Návrh zákona upravuje 2 varianty, ze kterých si dlužník může vybrat, a to:

• delší ochrannou dobu, která potrvá do 31. 10. 2020 nebo
• kratší ochrannou dobu, která potrvá jen do 31. 7. 2020.

Po dobu trvání tzv. ochranné doby není dlužník v prodlení s plněním peněžitých dluhů a nemohou mu být účtovány úroky z prodlení či jiné platby sjednané pro případ prodlení.

Využití ochranné doby je bezplatné

Zákon stanoví, že k ujednání o případné úplatě za úkony spojené s využitím ochranné doby, se nepřihlíží. I kdyby tedy obchodní podmínky úvěrujícího tuto službu zpoplatňovaly, dle zákona poplatky nelze účtovat.

Oznamovací povinnost dlužníka

Pokud má dlužník v úmyslu ochranné doby využít, je nutné, aby svůj záměr oznámil úvěrujícímu, tedy bance nebo nebankovnímu poskytovateli spotřebitelského úvěru. Zákon pro toto oznámení stanoví písemnou formu, pokud úvěrující (př. banka) neurčí jiný způsob. Zákon stanoví také povinné náležitosti, které má oznámení obsahovat, tedy:

• označení úvěrovaného (údaje o dlužníkovi jako oznamovateli),
• prohlášení, že dlužník má v úmyslu využít ochrannou dobu z důvodu negativního ekonomického dopadu pandemie COVID-19,
• označení úvěru, kterého se oznámení týká; neobsahuje-li oznámení označení úvěru, platí, že se oznámení týká všech úvěrů mezi oznamovatelem a úvěrujícím (př. bankou)

Pokud oznámení nebude obsahovat všechny výše uvedené náležitosti, úvěrující je povinen vyzvat dlužníka k odstranění těchto vad. Úvěrující je dále povinen potvrdit dlužníkovi doručení oznámení a do 30 dnů ode dne doručení oznámení mu také sdělí den počátku a konce ochranné doby a další podrobné informace ohledně úvěru.

Dopady využití ochranné doby

Hlavním účinkem využití tzv. moratoria je odklad splatnosti úvěru, a to až do 31. 10. 2020. S využitím moratoria však souvisí také následující:

• za dobu trvání ochranné doby nevzniká úvěrujícímu právo na jiné průběžně placené platby sjednané ve smlouvě o úvěru než úrok; to však neplatí pro právnické osoby;
• pokud jde o pevnou zápůjční úrokovou sazbu, období, pro které byla původně sjednána, se o délku ochranné doby prodlužuje;
• pokud jde o právnickou osobu, která má v úmyslu využít ochrannou dobu, je povinna zdržet se během ochranné doby nakládání s majetkem, který by mohl sloužit k uspokojení úvěrujícího (př. banky), pokud by mělo jít o podstatné změny ve skladbě, využití nebo určení tohoto majetku anebo o jeho nikoli zanedbatelné zmenšení.

Kromě již některých výše zmíněných odlišností pro přehlednost přikládáme tabulku, která znázorňuje rozdíl v dopadech moratoria na jednotlivé subjekty:

Pokud máte jakékoli dotazy k problematice, neváhejte se na nás obrátit.