O velké novele stavebního zákona se mluví jako o konci obíhání razítek. Přesnější je, že se závazná stanoviska rozdělí do čtyř skupin a každá má jiný osud. A jiné datum.
Část stanovisek se přesune přímo do rozhodnutí o záměru
U první skupiny stavební úřad posoudí věc sám a výsledek je přímo ve výroku povolení. Samostatný akt dotčeného orgánu se už nevydává.
Patří sem ochrana veřejného zdraví včetně hluku a vnitřního prostředí, odnětí ze zemědělského půdního fondu, dotčení lesních pozemků mimo národní parky, vodoprávní povolení a souhlasy a památková péče u nemovitostí, které nejsou kulturní památkou, ale leží v rezervaci, zóně nebo ochranném pásmu. U ochrany přírody mimo chráněná území jde do výroku povolení devět souhlasů, výjimek a povolení, které se dnes vydávají samostatně.
Pro stavebníka to znamená jedno podání a jeden výrok místo několika samostatných razítek.
Co novela ruší úplně?
Druhá skupina se po novele nevydává vůbec. Zásady plošné ochrany zemědělského půdního fondu se neposuzují v zastavitelném území, v koridoru pro stavební záměr a v ploše těžby, které jsou vymezené v územně plánovací dokumentaci. Ruší se také celý zákon o jednotném environmentálním stanovisku, u vyhrazených staveb od roku 2027, u ostatních od roku 2028.
Nezávazné vyjádření přesune odpovědnost na stavební úřad
Třetí skupina se vydává dál, ale přestává stavební úřad vázat. Úřad se od vyjádření může odchýlit, musí to ovšem odůvodnit.
Nejsystematičtěji se to dotklo ochrany ovzduší, kde na vyjádření klesá celá agenda. Dále sem patří stanoviska Ministerstva kultury podle památkového zákona a veterinární závazný posudek, který jako institut zaniká úplně.
U požární ochrany a ochrany obyvatelstva záleží na kategorii stavby. Na vyjádření klesají u staveb kategorie II. U kategorie III zůstává závazné stanovisko a do ní spadá mimo jiné každá budova s více než dvěma podzemními podlažími, budova určená pro více než tisíc osob a budova určená pro ubytování více než sto osob, například hotel, ubytovna nebo kolej. U větších rezidenčních projektů s podzemními garážemi se tak hasičské razítko často nezmění.
Spor o veřejný zájem se tím přesouvá z dotčeného orgánu na stavební úřad. Vyjádření úřad neváže, musí ho proto sám vyhodnotit, a pokud v tom chybuje, vada jde přímo na vrub povolení v odvolání i v žalobě.
Která závazná stanoviska zůstávají?
Čtvrtá skupina se nemění a razítko se obíhá dál. Patří sem posouzení vlivů na životní prostředí, kulturní památky, národní parky, chráněné krajinné oblasti a další zvláště chráněná území a právě zmíněná požární ochrana u staveb kategorie III.
Kdo staví v chráněném území nebo s posouzením vlivů na životní prostředí, tak se pro něj nic moc nemění. U chráněných území novela alespoň sjednocuje více souhlasů do jednoho společného závazného stanoviska. U posouzení vlivů se prodlužuje platnost stanoviska ze sedmi na deset let a doba prodloužení z pěti na sedm let, a to hned po vyhlášení novely a i pro dnes platná stanoviska.
Nový režim nastoupí ve dvou vlnách - v roce 2027 a 2028
Integrace agend nenastupuje pro všechny ve stejný den.
U vyhrazených staveb, kde rozhoduje Úřad rozvoje území České republiky, platí nový režim od 1. ledna 2027, tedy ode dne vzniku Úřadu.
U běžného projektu až od 1. ledna 2028. Krajské a obecní stavební úřady zanikají 31. prosince 2027 a do té doby zůstávají dotčené orgány příslušné. Rok 2027 přinese běžnému projektu nové lhůty, ale stanoviska bude obíhat jako dnes.
Už vydaná stanoviska si účinky drží, pokud je stavebník v řízení předloží. Podrobněji jsme to rozebrali v článku o rozpracovaných projektech.
Připravujete projekt a potřebujete vědět, která stanoviska budete po novele skutečně potřebovat? Rádi projdeme váš záměr a připravíme seznam podkladů podle toho, kdy budete povolení podávat.
Jsme připraveni provést vás celým procesem a začít pro vás pracovat.
Další články v kategorii
Mgr. Ladislav Vala
Ladislav působí v naší advokátní kanceláři jako advokát od roku 2024. Specializuje se na korporátní a závazkové právo, v němž využívá svých zkušeností s tvorbou holdingových struktur, nastavováním vztahů uvnitř společností i celých skupin a přípravou široké škály sofistikovaných smluv, nejenom v oblasti M&A a korporátních vztahů, ale v dalších sférách obchodního práva. Zaměřuje se také na nemovitostní právo, zejména na spolupráci s developery. Věnuje se rovněž soukromoprávním sporům, které mu umožňují rozvíjet své litigační dovednosti. Zastává názor, že advokát by měl klientům poskytovat nejen právní radu, ale i businessový přesah, který je pro jejich rozhodování nedocenitelný.