Spotřebitelské úvěry můžeme dělit z různých hledisek. Dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru lze úvěry dělit na úvěry na bydlení, jiné než na bydlení a vázané spotřebitelské úvěry[1]. Dle poskytovatelů a rizikovosti lze úvěry dělit např. na úvěry bankovní, standardní úvěry nebankovních poskytovatelů a tzv. anglické půjčky nebankovních poskytovatelů.
Nevětší segment spotřebitelských úvěrů zaujímají bankovní půjčky. Banky mají nastaveny velmi přísná kritéria úvěruschopnosti, které splní pouze zaměstnanci či OSVČ s dostatečným příjmem a bez záznamů v registrech. Nový zákon o spotřebitelském úvěru neznamenal pro banky zásadní změnu v modelu jejich podnikání, jelikož tyto měly většinu požadavků zákona v předstihu a z vlastní vůle implementovanou ve svých interních postupech a řízení rizik.
Žadatelé, kteří mají dostatečný příjem, ale z různých důvodů nedosáhnou na bankovní půjčku, která je zpravidla pro klienta nejvýhodnější, obslouží nebankovní poskytovatelé spotřebitelských úvěrů. Co je překážkou pro banku může být za určitých okolnosti pro nebankovní poskytovatele spotřebitelských úvěrů akceptovatelné. Překážkou může být například doposud nevymazaný záznam o zastavené exekuci, starší záznam v registru dlužníků apod. Někteří nebankovní poskytovatelé mají obchodní model velmi podobný bankám a i jejich podmínky a úročení spotřebitelských úvěrů u bonitních klientů jsou podobné. Klienti s horší bonitou mají samozřejmě vzhledem k podstupovanému riziku poskytovatelů náklady na poskytnuté úvěry vyšší. Pro většinu nebankovních poskytovatelů znamenal přijatý zákon o spotřebitelském úvěru značný zásah do způsobu poskytování spotřebitelských úvěrů klientům. Jednalo se zejména o zpřísnění ověřování úvěruschopnosti klientů, ale i změny v organizaci vnitřního provozu, např. zavedením obligatorní dozorčí rady, výkonu compliance, ověřovacích a kontrolních postupů nebo řízení klientských rizik. Podmínky pro nebankovní poskytovatele spotřebitelských úvěrů se natolik zpřísnily, že z několika stovek poskytovatelů podalo do 1.3.2017 České národní bance žádost o povolení k výkonu činnosti pouze 108 subjektů.
Na trhu se relativně často objevují i tzv. anglické[2] půjčky, na které se specializují někteří nebankovní poskytovatelé spotřebitelských úvěrů. Model poskytování anglických půjček je založen na poskytování úvěrů lidem bez dostatečných prokazatelných příjmů a na zadlužené. I těmto osobám lze úspěšně půjčovat a přitom dosahovat zisku. Zvýšené riziko úvěrovaných osob se promítá do nákladovosti úvěrů, které jsou na první pohled velmi drahé. Vysoké úroky, RPSN u nich dosahuje i stovek %, musejí pokrýt zvýšené procento nesplácených úvěrů. Anglická půjčka je charakteristická důrazem kladeným na kontakt s klientem, průběžnou správu, častější, týdenní splátky a jejich osobní výběr.[2] Při posuzování úvěruschopnosti nebankovní poskytovatel mj. pracuje s mnoha subjektivními kritérii, jako je vybavení domácnosti klienta, funkčnost rodiny, reference okolí, znalost osob lokálním zástupcem poskytovatele apod. Tyto půjčky jsou tak založeny i na jiných kritériích úvěruschopnosti než klasické bankoví či obdobné půjčky. Anglické půjčky mají původ ve Velké Británii, kde úspěšně fungují již desítky let a odkud se rozšířily do celého světa. Jejich model se dnes využívá i v oblasti mikrofinancování drobných podnikatelů a zemědělců v rozvojovém světě.
Anglické půjčky úspěšně fungují i v České republice, a to už od 90. let, kdy jejich nabídku přinesly tuzemské dceřiné společnosti zahraniční poskytovatelé úvěrů. Dnes jsou anglické půjčky využívány zejména ekonomicky nejslabšími skupinami obyvatel a bez jejich existence by někteří z nich spadli na úplné sociální dno. Doufejme, že model anglických půjček obstojí ve světle nového zákona o spotřebitelském úvěru a výkladu jeho pravidel Českou národní bankou. Pokud však model úspěšně funguje v jiných státech Evropské unie, neměl by být problém s jeho fungováním ani v České republice.
[1] § 3 odst. 1 písm. i) zákona č. 57/2016 Sb.
[2] Daniel Hüle: Půjčíš mi sto, vrátíš mi dvě stě, Lidové noviny z 8.4.2017, příloha Orientace, str. 21
Jsme připraveni provést vás celým procesem a začít pro vás pracovat.
Další články v kategorii
JUDr. Lumír Schejbal
Jsem zakládající partner advokátní kanceláře. Po ukončení studií na Právnické fakultě Masarykovy univerzity jsem pracoval jako právník a compliance officer u obchodníků s cennými papíry ATLANTIK finanční trhy a CYRRUS. V roce 2007 jsem založil vlastní advokátní kancelář se specializací na finanční regulaci. Jsem členem Asociace pro kapitálový trh, České fintech asociace a Českého compliance institutu. Působím jako externí vyučující na Právnické fakultě MU.
Mou specializací je právo finančních trhů s businessovým přesahem. V rámci své dosavadní praxe jsem zajišťoval pro klienty povolení k výkonu činnosti obchodníka s cennými papíry, licence platební instituce či investiční společnosti. Podílel jsem se na projektech financovaných korporátními dluhopisy v řádu miliard Kč, zastupoval jsem klienty v licenčních i sankčních řízeních před ČNB.
Spolu s kolegy jsem připraven pro vás začít pracovat.
