Zákon o whistleblowingu a přímá aplikovatelnost směrnice

Mgr. Filip Urban
Finanční služby a regulace

Whistleblowing nemá přiléhavý český ekvivalent. Lze jej definovat jako možnost oznámit neetické či protiprávní chování v rámci organizace, aniž by oznamovateli hrozila odvetná akce zaměstnavatele, např. v podobě nátlaku, snížení platu či ztráty zaměstnání. V Česku úprava tohoto oznamování v komplexní podobě doposud chyběla. S právní úpravou whistleblowingu jsme se mohli doposud setkat jen u některých subjektů veřejného zájmu, např. finančních institucí (banky, OCP apod.).

Směrnice místo zákona

V rámci harmonizace práva států Evropské unie došlo k přijetí směrnice č. 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie (směrnice o whistleblowingu). Směrnice určila členským státům lhůtu pro implementaci pravidel do 17. prosince 2021. Český zákon o ochraně oznamovatelů nebyl pře loňskými volbami přijat a zatím není jasné, kdy na něj v Poslanecké sněmovně opět dojde řada.

Prakticky to znamená, že do doby přijetí zákona nastane období přímé použitelnosti směrnice. Směrnice sama nemůže soukromoprávním osobám ukládat povinnosti ale pouze přiznávat práva. Proto se přímá aplikovatelnost směrnice zatím dotýká pouze veřejnoprávních subjektů (správní orgány, samosprávné celky a obce). Soukromé subjekty však již mohou začít s přípravami.

Oznamovací systém pro povinné osoby

Ministerstvo spravedlnosti vydalo metodiku k přímé aplikovatelnosti Směrnice o whistleblowingu (dostupná zde). Od 17. prosince 2021 jsou povinnosti vyplývající ze směrnice aplikovatelné na státní orgány, orgány územních samosprávných celků s více jak 10 000 obyvateli (města, kraje) a další veřejnoprávní subjekty (jako např. veřejné vysoké školy, státní podniky či STK).

Povinností, vztahující se momentálně na veřejnoprávní osoby, je povinnost zavést vnitřní oznamovací systém. Tím je souhrn postupů a nástrojů sloužící k přijímání oznámení, nakládání s ním, ochraně totožnosti oznamovatele a dalších osob, ochraně informací uvedených v oznámení a komunikaci s oznamovatelem. Po přijetí zákona budou tyto požadavky platit i pro soukromý sektor.

Mimo tento vnitřní oznamovací systém má vzniknout i externí oznamovací systém zřízený ministerstvem spravedlnosti a bude na oznamovateli, který ze systémů si vybere. Nicméně zájmem nejen dotčených subjektů ale i směrnice je, aby se oznamovatelé primárně obraceli na vnitřní systém, z tohoto důvodu musí vytvořit důvěryhodný zabezpečený systém pro podávání oznámení.

50 nebo 25?

Povinné osoby musí určit osobu odpovědnou za přijímání oznámení a nakládání s ním. Směrnice nestanovuje speciální požadavky na příslušnou osobu a kanály pro oznamování mohou být provozovány interně či externí třetí stranou.

Povinnosti z této směrnice se budou vztahovat i na právnické osoby s více jak 50 zaměstnanci. Členské státy mají možnost zákonem snížit limitní počet zaměstnanců na základě posouzení rizik s přihlédnutím k povaze činnosti, tedy zejména u osob působících v oblasti životního prostředí a veřejného zdraví. Původní návrh zákona snižoval kvorum počtu zaměstnanců pod směrnicí požadovaných 50, konkrétně na 25. Doufejme, že tento exces a zbytečné zatížení malých subjektů při schvalování novou Sněmovnou zmizí.

Předpokládaný termín přijetí zákona o ochraně oznamovatelů (zákona o whistleblowingu), jenž bude přesně specifikovat povinnosti dle směrnice a sankce za porušení povinností z nich vyplývajících, je druhé pololetí roku 2022.

Jsme připraveni provést vás celým procesem a začít pro vás pracovat.

Další články v kategorii

Mgr. Filip Urban

Mgr. Filip Urban

Filip je absolventem Právnické fakulty Masarykovy univerzity a u nás pracuje jako advokátní koncipient. V praxi ovšem není nováčkem, při studiu nabral zkušenosti v advokátní kanceláři působící v oblasti nebankovních spotřebitelských a podnikatelských úvěrů, vymáhání pohledávek a korporátního práva. V naší kanceláři se věnuje především firemnímu právu a regulaci finančních trhů. Hovoří anglicky.

Jsme právníci, ale umíme mluvit vaší řečí