Regulace finančního trhu

Důsledná ochrana spotřebitele se nevyhnula ani finančnímu trhu, tedy poskytovatelům investičních služeb, platebních služeb, pojistných služeb, vydavatelů elektronických peněz, poskytovatelů úvěrů, směnárníků atd. Pokud podnikáte v oblasti finančních služeb, bude vaše činnost regulována řadou právních předpisů, jejichž původ je ve směrnicích Evropské unie. V obecné rovině lze základní regulaci finančních trhů a ochranu spotřebitele vnímat jako pozitivní. Stačí vzpomenout na počátky kapitálového trhu po kuponové privatizaci. Neregulovaný trh investičních fondů vedl k okrádání jejich akcionářů a obecně ke ztrátě důvěry české veřejnosti v kolektivní investování. Trvalo pak více než 10 let, než si správci fondů získali zpět důvěru veřejnosti.

Přebujelá regulace

Problémem dnešní regulace finančního trhu je její předimenzovaný rozsah. Dnes už ani tvůrci předpisů nemají v malíčku celou oblast regulovaného odvětví a jsou fakticky specialisty jen na svou směrnici. Obrovský počet regulatorních předpisů vede k tomu, že adresáti regulace jsou zmatení a často tápou, regulátoři nestíhají a studují nové předpisy za pochodu spolu s trhem. Dostali jsme se do fáze přeregulace finančního trhu. Důsledkem jsou smlouvy o obchodní podmínky o desítkách stran, které nikdo nečte (zpravidla ani autor tohoto článku). Hlavně že jsme splnili informační povinnost vůči spotřebiteli. Klienti tak nějak spoléhají na to, že ve smlouvách nejsou skryté nefér pasáže a že smlouva bude pro oboustranně vyvážená. To pak při čerpání služeb vede k nejednomu překvapení.

Lepší to nebude

Obecně nelze očekávat, že by Evropská komise a úředníci v jejich poradních orgánech pro finanční trh ESMA, EBA a EIOPA (poradní orgány pro finanční trhy, bankovnictví a pojišťovnictví) omezili svou novotvorbu. Někdy je až k nevíře, jakých výkonů jsou zmíněné poradní orgány schopny. Jejich pokyny mají desítky stran a po jejich akceptaci lokálním regulátorem (ČNB) se stávají závazné pro české regulované subjekty. Někdy mám pocit, jestli úředníci poradních orgánů nejsou placeni za normostranu vydaného pokynu.

Regulatorní normy

Regulace finančního trhu je dost nepřehledná. Na vrcholu regulace dnes stojí evropské směrnice, na jejich základě pak dochází k transpozici pravidel do české legislativy, nebo jsou vydávány přímo použitelné nařízení Evropské komise. No a jako třešničku na dortu tu máme již zmíněné pokyny poradních orgánů EK. Takže ještě jednou a) směrnice, b) zákony a vyhlášky, c) nařízení EK, d) pokyny poradních orgánu pro finanční trh. Vedle toho tu jsou ještě výkladová a metodická stanoviska ČNB, tyto sice nejsou právními předpisy, ale jejich dodržování je pro klidné přežití na českém finančním trhu rozumné.

Jak přežít regulaci?

Jak tedy regulaci přežít? Při zahájení regulované činnosti v oblasti finančního trhu doporučuji vytvořit tzv. compliance a risk mapu, tedy soupis všech regulatorních opatření, která na daný subjekt dopadají. Tento soupis bude zpravidla obsahovat:

    • Organizační, věcné a personální předpoklady nutné pro výkon činnosti
    • Povinnosti v oblasti organizace vnitřního provozu (řídící systém, vnitřní kontrola, řízení rizik, minimální kapitál apod.)
    • Pravidla poskytování služeb klientům (informační povinnost, odborná péče apod.)
    • Pravidla proti praní špinavých peněz, mezinárodní sankce

Po vytvoření výše uvedené compliance mapy je pak třeba přiřadit jednotlivým povinnostem rizikovou váhu. Riziko bude tím vyšší, čím vyšší sankce je za případné porušení povinnosti. Společnost by se pak měla zaměřit především na nejdůležitějších povinnosti (např. AML oblast) a teprve sekundárně řešit méně závažné povinnosti (např. archivace dokumentů).

Regulaci lze přežít zejména tím, že regulovaná společnost najme schopného compliance officera a risk manažera. Tito pak společnými silami sepíší a zavedou taková opatření, která společnost „ochrání“ před negativními důsledky regulace a kontrolami regulátora.

Vlastní nebo externí compliance a řízení rizik

Menší a střední subjekty, pro které je finančně nákladné zaměstnávat osoby pověřené výkonem compliance a řízením rizik, mohou využít služeb specializovaných poradců. Dobrý poradce by měl mít značné zkušenosti s nastavováním vnitřních pravidel fungování regulovaných osob, ale měl by mít i zkušenosti s praktickým byznysem dotčených společností, tedy bank, obchodníků s cennými papíry, poskytovatelů platebních služeb, vydavatelů elektronických peněz, poskytovatelů spotřebitelských úvěrů apod. Dogmatické nastavení regulatorních opatření může totiž vést k paralyzaci společnosti. Interní nastavení musí být tedy učiněno tak, aby společnosti umožnilo dobře „dýchat“ a přitom plnila všechny právní povinnosti.