Podnikatelské subjekty, které poskytují služby zdánlivě nesouvisející se službami platebními, si mnohdy nepřipouští, že by mohl výkon jejich činnost podléhat regulaci ze strany České národní banky (dále jen „ČNB“). Cílem tohoto článku je poskytnout těmto subjektům základní vodítka pro zjištění, zda podléhají povinnosti získat registraci u ČNB, a také nastínit, jak samotná registrace u ČNB probíhá.
Postup při registraci poskytovatele platebních služeb malého rozsahu (dále jen „poskytovatel“), tzv. malé platební instituce, do registru vedeného ČNB, upravuje zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku (dále jen „ZoPS“) a jeho prováděcí vyhláška č. 141/2011 Sb. Registrovat se musí všechny subjekty, které poskytují některou ze zákonem specifikovaných hotovostních, bezhotovostních či jiných platebních služeb. V souladu s evropskou direktivou jsou pro některé subjekty do ZoPS přeneseny výjimky z povinnosti žádat o registraci či povolení k poskytování platebních služeb. Jedná se například o subjekty poskytující platební služby výhradně v rámci podnikatelského seskupení.
Hotovostní platební službou je v praxi například služba, která spočívá v přijetí hotovosti v české či cizí měně od odesílatele za účelem jejího bezhotovostního odeslání příjemci, proplácení peněžních poukázek apod. Běžnými bezhotovostními platebními službami jsou převody a inkasa finančních prostředků. Kombinací několika platebních služeb je např. platba kreditní kartou z úvěrového účtu. Jedná se o platební službu vydávání a správy platebních prostředků a převádění peněžních prostředků v kombinaci s poskytnutím úvěru.
Platební služby jsou však i ty, u kterých na první pohled nemusí být zřejmé, že se jedná o služby regulované ZoPS. Budou to například bezhotovostní obchody s cizí měnou , zprostředkování plateb prostřednictvím platebních bran, administrace stále populárnějších přímých (P2P) výpůjček mezi klienty, podnikové spořitelny , činnost agregátorů mobilních či jiných služeb, některé klientské kreditní systémy apod.
Pro ilustraci uvádíme tři praktické příklady činností podléhajících registraci k poskytování platebních služeb u ČNB:
Příklad č. 1: Zpracovatel mezd má s klientem, zaměstnavatelem, uzavřenou smlouvu o zpracování a rozesílání mezd, přičemž součástí smluvního vztahu je i povinnost zpracovatele odeslat mzdy jménem zaměstnavatele na účty jeho zaměstnanců. Zaměstnavatel má u zpracovatele otevřen platební účet, kam posílá finanční prostředky, a ze kterého zpracovatel platí jeho mzdové povinnosti. V daném případě se jedná o platební službu provedení převodu peněžních prostředků z platebního účtu, k němuž dává platební příkaz klient jako plátce. Případně se může jednat o platební službu provedení platební transakce bez využití platebního účtu poskytovatele, pokud je platba poskytovatelem provedena do konce následujícího pracovního dne po dni obdržení finančních prostředků od zaměstnavatele.
Příklad č. 2: Agregátor v oblasti mobilních služeb shromažďuje pro dodavatele mobilního obsahu koncovým uživatelům peněžní prostředky od mobilních operátorů a dále je rozúčtovává a převádí na jejich účty. Tato činnost naplňuje znaky stejné platební služby jako v příkladu č. 1.
Příklad č. 3: Zprostředkovatel výpůjček provozuje webové stránky, jejichž prostřednictvím zprostředkovává P2P výpůjčky přímo mezi uživateli. Zprostředkovatel provádí administraci výpůjček a je prostředníkem při provádění plateb mezi zapůjčitelem a vydlužitelem s tím, že peněžní toky probíhají prostřednictvím platebních účtů uživatelů, které vede zprostředkovatel. Opět se jedná o platební službu provedení převodu peněžních prostředků z platebního účtu.
Z uvedených příkladů vyplývá, že mezi platební služby patří i činnosti, o nichž jejich dodavatelé často netuší, že podléhají registraci u ČNB. Výkon platebních služeb bez platné registrace je správním deliktem, za který hrozí dle ZoPS pokuta až do výše 50 mil. Kč.
Co se týče postupu při samotné registraci poskytovatele, je třeba vyplnit žádost o registraci obsaženou v prováděcí vyhlášce a doplnit ji přílohami, které jsou po poslední novele vyhlášky č. 141/2011 Sb. tyto:
– doklad o oprávnění k podnikání,
– vyplněný dotazník za každou vedoucí osobu žadatele,
– obchodní plán se stanovenými kritérii na prvních 12 měsíců činnosti,
– popis způsobu provádění jednotlivých platebních služeb,
– zvolený způsob ochrany peněžních prostředků svěřených k provedení platební transakce a popis způsobu jejich ochrany (zpravidla ve formě vnitřního předpisu).
Zejména správné sestavení obchodního plánu a vnitřních předpisů, které upravují způsob provádění platebních služeb a ochranu svěřených peněžních prostředků klientů, činí v praxi největší potíže.
Pokud žádost a přílohy splňují stanovené náležitosti, je žadatel do 30 dnů od doručení žádosti zapsán do registru poskytovatelů. V případě že žádost, nebo její přílohy nejsou v souladu s právními předpisy, vyzve ČNB žadatele k odstranění vad podání a stanoví mu lhůtu k nápravě.
Po zápisu osoby do registru poskytovatelů je tato povinna v souladu se zákonem proti praní špinavých peněz vyhotovit a do své podnikatelské činnosti implementovat systém opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Systém opatření má nejčastěji podobu vnitřního předpisu. Poskytovatel je povinen Finančnímu analytickému útvaru Ministerstva financí oznámit kontaktní osobu pro účely oznamování podezřelých obchodů a k zajišťování průběžného styku s ministerstvem.
Poskytovat platební služby na základě registrace je možné pouze tehdy, jestliže měsíční průměr částek poskytovatelem provedených platebních transakcí v České republice za posledních 12 měsíců nepřesahuje částku 3.000.000 eur.
Pokud by průměrný objem provedených platebních transakcí měl uvedenou částku přesáhnout, je poskytovatel povinen požádat ČNB o povolení k činnosti platební instituce. Povolení k činnosti platební instituce umožňuje držitelům vedle neomezeného objemu transakcí také přeshraniční poskytování platebních služeb v rámci EHP na základě tzv. jednotného evropského pasu. Tuto výhodu registrovaní poskytovatelé nemají, jejich působení je zákonem omezeno pouze na Českou republiku.
Ke konci roku 2014 bylo v registru poskytovatelů zapsáno 97 subjektů.
(článek byl publikován na http://www.epravo.cz/top/clanky/kdy-se-musite-registrovat-k-poskytovani-platebnich-sluzeb-97084.html)
Jsme připraveni provést vás celým procesem a začít pro vás pracovat.
Další články v kategorii
JUDr. Lumír Schejbal
Jsem zakládající partner advokátní kanceláře. Po ukončení studií na Právnické fakultě Masarykovy univerzity jsem pracoval jako právník a compliance officer u obchodníků s cennými papíry ATLANTIK finanční trhy a CYRRUS. V roce 2007 jsem založil vlastní advokátní kancelář se specializací na finanční regulaci. Jsem členem Asociace pro kapitálový trh, České fintech asociace a Českého compliance institutu. Působím jako externí vyučující na Právnické fakultě MU.
Mou specializací je právo finančních trhů s businessovým přesahem. V rámci své dosavadní praxe jsem zajišťoval pro klienty povolení k výkonu činnosti obchodníka s cennými papíry, licence platební instituce či investiční společnosti. Podílel jsem se na projektech financovaných korporátními dluhopisy v řádu miliard Kč, zastupoval jsem klienty v licenčních i sankčních řízeních před ČNB.
Spolu s kolegy jsem připraven pro vás začít pracovat.
