Boom crowdfundingu

V současné době probíhá v České republice boom tzv. crowdfundingu, resp. crowdfundingových internetových platforem. První takové platformy vznikly již před několika lety v USA, např. Kickstarter, Indiegogo apod. V nedávné době se objevily obdobné projekty i v České republice, např. Penězdroj, HitHit, Nakopni mě, Fundlift apod.

Crowdfunding je ve definován jako způsob financování, při kterém větší počet jednotlivců přispívá menším obnosem k cílové částce. Při shromažďování finančních prostředků rozlišujeme jejich využití pro komerční či charitativní účely.

Smlouva o zprostředkování crowdfundingu

Při poskytování služeb zprostředkování internetového crowdfundingu dochází zpravidla k uzavření zprostředkovatelské smlouvy mezi provozovatele crowdfundingové platformy a zájemcem o financování konkrétního projektu. V této smlouvě se provozovatel zavazuje prezentovat projekt na crowdfundingové platformě a zprostředkovávat pro zájemce shromažďování prostředků od podporovatelů. Zájemce se pak zavazuje provozovateli zaplatit za jeho službu odměnu. Ta je zpravidla dohodnuta jako procentní částka ze shromážděných peněžních prostředků.

Finanční prostředky od podporovatelů jsou zpravidla shromažďovány na bankovním účtu provozovatele crowdfundingové platformy. Po skončení projektu si provozovatel strhne dohodnutou odměnu a finanční prostředky odešle na základě příkazu na účet zájemce o financování prezentovaného projektu. Toto je nejběžnější způsob zprostředkování služby crowdfundingu zájemcům. V úvahu připadají i jiné způsoby poskytování služby, ale ty nejsou předmětem tohoto článku.

Zprostředkování crowdfundingu jako platební služba

Popsaný způsob shromažďování finančních prostředků prostřednictvím internetové platformy naplňuje znaky poskytování platebních služeb, k jejichž poskytování jako podnikání je, podle § 5 zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku (ZPS), potřebné oprávnění. Tímto oprávněním bude zpravidla registrace provozovatele u České národní banky (ČNB) jako poskytovatele platebních služeb malého rozsahu. V případě překročení zákonného limitu pro objem platebních transakcí bude muset poskytovatel požádat ČNB o povolení k činnosti platební instituce.

Poskytované služby jsou platební službou dle § 3 odst. 1 písm. c) ZPS, kdy poskytovatel služby provádí převody finančních prostředků z platebního účtu, k němuž dává platební příkaz plátce nebo příjemce. Znaky této služby jsou v praxi naplněny tím, že provozovatel služby vede pro zájemce platební účet, na který podporovatelé, plátci, zasílají finanční prostředky ve prospěch příjemce. V případě, že zájemce může prostřednictvím internetové platformy disponovat s finančními prostředky, tedy např. převádět je platebními příkazy na svůj bankovní účet u jiného poskytovatele, bude provozovatel platformy potřebovat oprávnění i k poskytování platební služby dle § 3 odst. 1 písm. e) ZPS, tedy k vydávání a správě platebních prostředků. Na internetové stránky provozovatele platformy umožňující zadávání platebních příkazů se nahlíží jako na platební prostředek.

Registrace poskytovatele u ČNB

Předpokladem pro registraci poskytovatele platebních služeb malého rozsahu je vyplnění formuláře žádosti, sepsání kvalitního byznys plánu podloženého reálnými propočty a vytvoření a doložení dalších příloh, které stanoví prováděcí vyhláška k ZPS č. 141/2011 Sb. O zápisu do registru rozhoduje ČNB. V případě, že má žádost nedostatky, zahájí ČNB s žadatelem správní řízení, ve kterém jej vyzve k odstranění nedostatků podání. Ohledně vypracování žádosti o registraci na ČNB doporučujeme zájemcům obrátit se na kvalifikované a zkušené právní poradce, kteří mají prokazatelnou znalost právní problematiky platebních služeb.

Charitativní crowdfunding

Provozovatel crowfundingové platformy nemusí mít oprávnění k poskytování platebních služeb v případě, že by crowdfunding byl poskytován nepodnikatelsky, tj. nikoliv obchodní korporací, ale právnickou osobou nepodnikatelské povahy (neziskovou korporací). Charitativní crowdfunding tedy nepodléhá regulaci ZPS. Nicméně charitativní činnost bude zpravidla podléhat režimu zvláštní právní úpravy, např. zákona č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách.