Softwarová licence, licenční smlouva

Software neboli počítačový program

Z právního pohledu je na software nahlíženo jako na věc, a to jako na věc nehmotnou. Jako s každou věcí, tak i se software je možné nakládat různými způsoby. Software je definován jako autorské dílo, v zákoně č. 121/2000 Sb., autorský zákon (Autorský zákon), nakládání se softwarem potom také v zákoně č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník (Občanský zákoník). I když Autorský zákon používá pojem počítačový program, lze říci že pojmy software a počítačový program jsou významově totožné a lze tedy používat kterýkoliv z nich.

Nejčastějším způsobem umožňujícím nakládání se software je udělení licence k jeho užívání, a to formou licenční smlouvy. Od nabytí účinnosti nového Občanského zákoníku, tedy od 1.1.2014, je licenční smlouva na užití software upravena výhradně v §2358 a násl. Občanského zákoníku. V Autorském zákoně však i nadále zůstávají ustanovení týkající se podmínek užití software.

Licenční smlouva

Obecně platí, že pokud chceme nějakým způsobem užívat software který jsme sami nevytvořili, je třeba pro tyto účely uzavřít licenční smlouvu. Platí to i v případě volně či zdarma distribuovaného software. Licenční smlouva nemusí být uzavřena v písemné formě (s výjimkou výhradní licence, kdy je písemná forma vyžadována), vždy však lze písemné uzavření licenční smlouvy doporučit. Písemnou formou se přitom rozumí nejen smlouva, která je vytištěna a smluvními stranami fyzicky podepsána, ale rovněž smlouva, která je uzavřena prostřednictvím prostředků elektronické komunikace (např. prostřednictvím webových stránek nebo e-mailu). Licenční smlouva jejímž předmětem je užití software bývá často uzavírána i méně obvyklými způsoby, jako například „kliknutím“ (tedy odsouhlasením licenčních podmínek kliknutím na souhlas s licenčními podmínkami v okamžiku instalace softwaru), nebo „roztržením“ (tedy okamžikem otevření obalu software, který je dodáván v krabici).

Licenční smlouva na užití software by měla kromě obecných smluvních náležitostí obsahovat:

Přesný popis licencovaného software – zde je vhodné software přesně definovat a to názvem, příp. i konkrétní verzí (např. Software XY, ver. 6.1) příp. odkázat na dokument detailně popisující funkcionalitu software.

Výslovné udělení licence – musí zde být jednoznačně zachycená vůle poskytovatele licence takovou licenci (právo užít software) poskytnout.

Odměna – odměna za poskytnutí licence k software může být stanovena různými způsoby, např. jako jednorázová platba, opakující se platba, na základě počtu uživatelů daného software, na základě využívání software, na základě výnosů z využití software apod. Odměna za poskytnutí licence nemusí být v licenční smlouvě sjednána, je však třeba mít na paměti, že to automaticky neznamená, že se licence poskytuje bezúplatně. Není-li totiž z jednání stran při uzavírání smlouvy jasné, že chtějí uzavřít bezúplatnou licenční smlouvu, potom se, v případě, že není odměna sjednána, bude hradit odměna, která je v době uzavření licenční smlouvy obvyklá. Vždy tedy doporučujeme v licenční smlouvě sjednat odměnu, nebo výslovně uvést, že se licence k software poskytuje bezúplatně. Bude-li licenční smlouva zahrnovat rovněž údržbu či rozvoj software (viz níže), potom bude třeba sjednat odměnu rovněž za poskytování těchto služeb.

Výhradní či nevýhradní licence, podlicence – V případě uzavření výhradní licenční smlouvy není poskytovatel licence oprávněn poskytnout tutéž licenci třetí osobě a ani sám poskytovatel není v takovém případě oprávněn software užívat v tom rozsahu, v jakém udělil výhradní licenci. Nevýhradní licence potom znamená, že poskytovatel je oprávněn tutéž licenci poskytnout i třetím osobám, jakož i software užívat v tom rozsahu, v jakém udělil nevýhradní licenci. Je třeba připomenout, že výhradní licence musí být sjednána písemně. Pokud v licenční smlouvě není uvedeno, zda se jedná o výhradní či nevýhradní licenci, považuje se licence za nevýhradní. Pokud bude chtít nabyvatel licence poskytnout po uzavření licenční smlouvy užívací právo k software zcela nebo zčásti třetí osobě (podlicence), je potřeba mít toto právo v licenční smlouvě výslovně sjednáno.

Způsob užití software – zde doporučujeme detailně specifikovat způsob užití software dle potřeb nabyvatele licence. Způsob užití může být v licenční smlouvě specifikován jakkoliv, vždy se však musí jednat o způsob užití, který je v době uzavření licenční smlouvy znám. Nebude-li v licenční smlouvě uveden způsob užití software, potom se použije ustanovení Občanského zákoníku, které předpokládá, že licence byla poskytnuta k takovým způsobům užití a v takovém rozsahu, jak to je nutné k dosažení účelu licenční smlouvy. V případě sporu by tak bylo nezbytné prokazovat co vlastně bylo účelem smlouvy a co už nikoliv.

Rozsah licence k software – v licenční smlouvě vždy doporučujeme uvést množstevní (např. počet udělených licencí), časový (např. na 1 rok, nebo časově neomezený) a územní (např. na území České republiky) rozsah licence. Nebude-li v licenční smlouvě tento rozsah uveden, potom se i zde použije ustanovení Občanského zákoníku, které nemusí smluvním stranám, nebo alespoň jedné z nich vyhovovat, příp. může vést ke sporům např. v otázce co v daném případě znamená množství, které je obvyklé u daného druhu software a způsobu jeho užití.

Údržba a rozvoj software – i když údržba (maintenance) a rozvoj software není nezbytnou součástí licenční smlouvy, při užívání prakticky každého software dochází dříve či později k vadám či zastarání mající za následek omezenou funkcionalitu či přímo nefunkčnost software. Proto doporučujeme už v okamžiku sjednání licenční smlouvy sjednat i podmínky údržby software, a to ať formou ad hoc oprav vzniklých vad, nebo formou servisní smlouvy, kde bude sjednána pravidelná údržba software. To stejné platí i pro případy rozvoje software, kdy je vhodné již v licenční smlouvě sjednat podmínky pro aktualizaci software, případně přechod na vyšší verzi (update nebo upgrade).

Specifická ustanovení licenční smlouvy

Výše uvedený přehled náležitostí licenčních smluv na užití software zahrnuje pouze to nejpodstatnější z obsahu licenční smlouvy. Licenční smlouva by měla zahrnovat i další ustanovení, která vycházejí ze specifik daného software, způsobů jeho licencování a potřeb jak poskytovatele, tak i nabyvatele licence. Proto doporučujeme otázku softwarových licencí a licenčních smluv vždy konzultovat s odborníkem na softwarové právo.

Právo ICT, jehož součástí je rovněž softwarové právo je jednou z oblastí, na kterou se naše advokátní kancelář specializuje, a se kterou má značné zkušenosti. Jsme připraveni pro vás nastavit optimální podmínky k software a provést vás celým procesem uzavírání licenčních smluv a vším, co s tím souvisí.