Dlouhodobý investiční produkt

Vláda ČR schválila návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s rozvojem finančního trhu. Kromě novinek, které jsme popsali v jednom z našich předchozích článků, návrh zavádí tzv. dlouhodobý investiční produkt (DIP), jako alternativu pro finanční zabezpečení na stáří. DIP je název pro již existující finanční produkty, které umožňují vytváření úspor na stáří. Žádné stávající povinnosti ve vztahu k investičním nástrojům nejsou dotčeny, jsou pouze doplněny povinnosti nové, které se vztahují právě k DIP.

___

Upozorňujeme, že obsah návrhu zákona se právě mění, v článku mohou nastat změny.

___

Z pohledu daní z příjmu řadíme DIP pod tzv. produkt spoření na stáří. Jakkoli je tento pojem považován za nevhodně zvolený (vzhledem k tomu, že v sobě zahrnuje i investice a opětovně tak vnáší nesoulad mezi termíny „investice“ vs. „spoření“) podřazujeme sem kromě DIP i penzijní připojištění, doplňkové penzijní spoření, penzijní pojištění a soukromé životní pojištění.

Povolený majetek v rámci DIP

Vzhledem k tomu, že se má jednat o v porovnání s jinými alternativami produktu spoření na stáří o více „odváženější“ variantu, může být majetek v rámci DIP tvořen krom peněžních prostředků:

• investičními cennými papíry,
• cennými papíry kolektivního investování,
• nástroji peněžního trhu nebo
• vybranými (úrokovými, kurzovými a měnovými) zajišťovacími deriváty.

Ve své podstatě se bude jednat o peněžní prostředky a finanční nástroje na účtu u vybrané finanční instituce. Podstatné však je, aby DIP zahrnoval pouze výše uvedené majetkové hodnoty, aby mohla být uplatněna příslušná daňová podpora. Nebude možné investovat např. do jiných derivátů než zajišťovacích.

Kdo může poskytovat DIP

Poskytovat dlouhodobý investiční produkt na základě smlouvy o DIP může jen:

• banka,
• spořitelní a úvěrní družstvo,
• obchodník s cennými papíry,
• investiční společnost,
• samosprávný investiční fond,
• případně ekvivalentní zahraniční osoba oprávněná poskytovat své služby v České republice.

Dohled nad poskytovateli DIP tedy náleží České národní bance.

Poskytovatelem se přitom může stát i subjekt, který není oprávněn přijímat vklady od majitele DIP nebo subjekt bez oprávnění vést evidenci investičních nástrojů vedených v rámci dlouhodobého investičního produktu, neboť poskytovatel DIP je k těmto činnostem oprávněn pověřit další osobu, která již příslušným oprávněním disponuje. V případě pověření k vedení evidence investičních nástrojů sám poskytovatel DIP poté již jen eviduje u každého majitele DIP počet nástrojů a jejich druh (v tomto smyslu se bude jednat o obdobu evidence dle § 71 odst. 1 písm. c) zákona o investičních společnostech a investičních fondech). Každý DIP přitom může mít jen jednoho poskytovatele.

V případě zprostředkovatelů u DIP očekáváme stejnou logiku regulátora jako například v případě zprostředkování smluv o obhospodařování, tedy umožnění zprostředkování, avšak pouze s omezením na vybrané (povolené) investiční nástroje.  

Návrh zákona přináší změnu i do zákona o finančním arbitrovi a případný spor mezi poskytovatelem DIP a spotřebitelem tak může být řešen finančním arbitrem.

Daňová podpora DIP

První z daňových úlev bude příspěvek zaměstnavatele ve výši až 50 tisíc Kč ročně, který bude osvobozen od daně ze závislé činnosti. V této souvislosti je vhodné zmínit, že stejně jako u dalších produktů spoření na stáří je i v případě DIP zákaz zaměstnavatele podmiňovat zaměstnance k uzavření smlouvy u konkrétního poskytovatele DIP.

Dále, stejně jako je tomu např. u životního pojištění nebo u penzijního spoření, bude možné si i v rámci DIP odečíst ze základu daně až 48 tisíc Kč ročně, přičemž je však třeba naplnit zákonné podmínky, tedy:

• je existence produktu po dobu nejméně 10 let,
• výběr až po dosažení 60 let věku (pravidlo 120+60).

DIP nepředpokládá přímý státní příspěvek jako je tomu například u doplňkového penzijního spoření. Na druhou stranu umožňuje výběr prostředků naráz (po dosažení 60 let věku) a nemusí se jednat o postupnou důchodovou formu příjmu.

Další daňovou podporou DIP je osvobození příjmů z úplatného převodu majetku v rámci DIP (za přiměřené protiplnění) od daně z příjmů fyzických osob. Osvobození se uplatní na příjmy z převodu jakéhokoli majetku, pro účely určení přiměřeného protiplnění je přitom odkazováno na § 240 odst. 1 insolvenčního zákona. Nutné je však připomenout, že na příjmy z úplatného převodu cenných papírů se může uplatnit osvobození i z jiných titulů, tedy v případě, že takové příjmy za zdaňovací období nepřesáhnou částku 100 000 Kč, a na základě časového testu podle § 4 odst. 1 písm. x) ZDP, přičemž do limitu 100 000 Kč se započítávají i příjmy osvobozené z titulu, že jde o příjmy DIP.

Nastavení poskytovatelů DIP

Poskytovatelé DIP musí vhodně nastavit interní procesy, aby DIP naplňoval zákonné požadavky, jelikož v případě porušení (zde diskutujeme především majetkové hodnoty), bude třeba dodanit veškeré daňové úlevy.

Poskytovatelé musejí nastavit interní postupy a evidence majetku zákazníků v rámci DIP, což by měly zachytit ve vnitřních předpisech a metodikách. Dále budou muset upravit klientskou smluvní dokumentaci, které zákazníkům podrobně popíší podmínky, za kterých bude služba poskytována. Související propagace DIP pak musí být věcná a nesmí být klamavá, viz náš článek zde.

Platnost a účinnost

Účinnost novely, a tedy i pravidel pro DIP je od 1. ledna 2024. Doporučuje potencionálním poskytovatelům s přípravami již nyní, aby mohli DIP plně nabízet již v příštím roce.